Kdybychom sestavili žebříček nejpoužívanějších nových slov v českém jazyce, tak výraz „e-mail“ by určitě obsadil některou z čelních příček. Spolu s internetem vtrhl do češtiny v devadesátých letech a dnes už si život bez něj dovede představit jen málokdo.
Stejně jako spoustu jiných slov z oblasti informačních technologií převzala čeština tento termín v původní, anglické podobě, tedy „e-mail“. Český ekvivalent – elektronická pošta – je příliš dlouhý, a tak se v praxi téměř nepoužívá.
Čas od času se vynoří otázka, zda vedle podoby „e-mail“ je možné psát tento výraz i bez spojovníku – „email“. Ano, možné to je, ale význam tohoto slova je pak odlišný a s elektronickou komunikací nemá nic společného. Je to označení pro vrchní lesklou nátěrovou hmotu, případně vrstvu sklovité hmoty na kovu či keramice a v anatomii je „email“ synonymum pro sklovinu na korunce zubu. Rozdíl je rovněž ve výslovnosti, zatímco „email“ se vyslovuje jako [emajl], u „e-mailu“ je to [í-mejl]. Písmeno před spojovníkem se čte jako samostatná slabika, stejně jako například u pojmů „T-Mobile“ nebo „U-rampa“.
Argumentem pro psaní spojovníku v „e-mailu“ může být také skutečnost, že v současné češtině se projevuje výrazný příklon k této podobě u dlouhé řady dalších slov, jež souvisejí s internetem, třeba „e-shop“, „e-sport“, „e-banking“, „e-podpis“.
Přídavné jméno k výrazu „e-mail“ má tvar „e-mailový“, například „e-mailová adresa“, „e-mailová korespondence“ či „e-mailový systém“. Pro úplnost ještě…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu