Bojím se lidské blbosti
Tento týden odpovídá bývalý diplomat a politik PAVEL TELIČKA
1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?
Napadá mě snad jen komár. Nevím, co jiného ještě pije krev.


2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)
Neřekl bych, že mě vysloveně formoval nějaký politický okamžik, i když právě dění po sametu mě v mnoha dimenzích posunulo. Použil bych příměr o přesazení i s kořeny. Jinak mě spíš formovala výchova v rodině, předčasné úmrtí táty v mém dětství, ragby, nemoc, pes coby lék a identifikace s evropskou integrací.
3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?
Ve věku okolo třinácti účast na projektu mládežnické OSN, kde jsem se setkal s vrstevníky z celého světa. Ten střet kultur, mentalit a politických názorů mi udělal v hlavě pěkný guláš.
4. Kdy a proč jste plakal kvůli politice?
K pláči naše domácí politika skutečně je, ale zatím jsem neslzel. Snad jednou z hrdosti, když jsem coby první náměstek ministra zahraničí doprovázel prezidenta Havla při jeho projevu v Evropském parlamentu. Z reakce bylo zřejmé, že máme v čele státu takový malý, ničím uměle neobroušený diamant.
5. Které vaše přesvědčení se nesnese se společenskými konvencemi?
Že v určitých situacích už nepomůže vyjednávání či slovo, ale jen přiměřený úder.
6. Kdy jste poprvé pocítil, že jste mocný?
Jako mocný jsem…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu