Ženy přeživší sexuálního otroctví, pro Evropany často neznámou kapitolu japonské okupace, nechává v obsáhlém komiksu Tráva promlouvat korejská autorka Kim Kumsuk. Jakkoli byly ze svých cel propuštěny téměř před 80 lety, dodnes se „comfort women“ nedočkaly adekvátní omluvy a jejich bolestné zážitky jsou stále předmětem diplomatických roztržek i cynických pochyb. Počty sexuálních otrokyň v japonské armádě se odhadují na desítky až stovky tisíc, ale pamětnic už mezi Korejkami, Číňankami, Filipínkami i Nizozemkami není mnoho a hrozí, že zemřou, aniž se jim dostane spravedlnosti.
Komiks začíná návratem paní I Okson do rodné země po 55 letech, aby o svém utrpení poprvé promluvila v televizi a našla příbuzné, kterým se ztratila jako dospívající dívka. Narodila se do Japonskem okupované Koreje drcené hladem a chudobou. Ve třinácti ji rodiče poslali k pěstounům, jimž posloužila jako levná pracovní síla, jen o dva roky později byla unesena, aby byla po vůli japonským vojákům „na stanici útěchy“ na území dnešní Číny, kde také po válce zcela bez prostředků zůstala. Radost ze setkání s příbuznými ale netrvala dlouho. Nejistota, jestli ji rodiče prodali, nebo v naivitě svěřili nečestným pěstounům, byla na obrazovce příliš znát. Když za ní začala Kim docházet, žila už osaměle v Domě sdílení v Koreji určeném pro dožití sexuálních otrokyň.
Není to poprvé, kdy autorka do středu vyprávění obsadila vzpurnou dívku toužící po svobodě, jež trpí v tradičně utvářené společnosti. Už…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
