Politika podle Facebooku nefunguje

Slovensko už nenabízí občanům vakcínu Sputnik V. Lidé měli tak malý zájem o ruský produkt, že z 200 tisíc nakoupených dávek je využilo jen pár tisíc lidí. Původně přitom chtěl dnes již bývalý premiér Igor Matovič dovézt až dva miliony ampulí neschválené vakcíny, což se už tehdy zdálo jako naprosté šílenství. Tento příklad je nutné si zapamatovat, protože dobře ilustruje, co se stane, když se politická rozhodnutí dělají na základě pocitů, diskusních fór na sociálních sítích či špatných dat.

Ještě před pár měsíci slovenský ministr obrany Jaroslav Naď v médiích tvrdil, že „půl milionu obyvatel země má zájem o očkování výhradně ruskou vakcínou“. Igor Matovič dokonce uváděl, že jde o dvojnásobek občanů, kterým politici, již chtějí očkovat výhradně schválenými vakcínami, berou šanci na přežití. „Vzali jste si za rukojmí zdraví milionu lidí,“ burcoval premiér.

Matovič a jeho straničtí kolegové vycházeli z diskusních fór na sociálních sítích, kde bylo vzývání Sputniku stále silnější. Pocit politiků následně povzbudil výzkum sociologického ústavu, který ukázal, že ruská vakcína je pro Slováky ze všech nejpřijatelnější. Obojí – sítě i výzkum – ale politici chybně interpretovali.

Hlas lidu se nikdy nesmí zaměňovat za hlas na Facebooku. Tam zuří válka trollů, kteří mají za úkol propagovat či špinit vše, co si zadavatelé přejí. A ani hlas skutečných lidí není úplně reprezentativní, protože vidíme jen do různých sociálních bublin, lidé ke všemu na sítě často píší bez hlubší rozvahy. Je to prostě jako v hospodě.

U výzkumu je to složitější, protože probíhal na reprezentativním vzorku populace. Ale výzkumy je nutné umět číst. To dokázala přední slovenská socioložka Zora Bútorová, která už v dubnu ve slovenském Denníku N publikovala brilantní rozbor zmíněného výzkumu v článku nazvaném Jak je to vlastně se zájmem veřejnosti o Sputnik V.

Zora Bútorová na základě sociologických dat mimo jiné připomněla, že ačkoli lidé na otázku, kterou vakcínou by se nechali očkovat, nejčastěji odpovídali Sputnik (42 procent), zároveň ale dvě třetiny dodávaly, že ruská vakcína musí být schválená úřady. Bez tohoto schválení by s očkováním souhlasilo jen 11 procent. Socioložka vzala všechny aspekty výzkumu, překřížila odpovědi na různé otázky a došla k jasnému závěru. „Podle výzkumných dat by se počet zájemců o nezaregistrovaný Sputnik mohl pohybovat jen kolem 53 tisíc,“ napsala Zora Bútorová v článku. Podle úřadů to nakonec není ani polovina odhadovaného počtu.

Slovenská socioložka ukázala, jak se má pracovat s daty. Nespokojit se s prvním číslem, které se mi hodí, ale jít do hloubky. To vede k obecnějšímu poučení, a sice že je třeba dělat rozhodnutí opřená o relevantní data a práci odborníků. Kdyby koaliční partneři Matoviče nezastavili, mohlo se nyní Slovensko koupat v drahé ruské vakcíně, kterou nikdo nechce. A to nezmiňujeme politickou rovinu celého případu – Sputnik V je totiž součástí rozšiřování ruského zájmu ve světě.

I my jsme během pandemie sledovali – a náš časopis to opakovaně dokumentoval –, jak stát rozhoduje bez znalosti svých občanů. Pomoc tak byla mnohdy pomalá a špatná. Podobně špatně zpočátku přistoupil k podpoře lidí zasažených tornádem. Kvalitní informace vedou ke kvalitnímu vládnutí.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor