0:00
0:00
Kultura20. 6. 20212 minuty

Ranní, raný a navíc ještě ranný

Hana Vařáková
Astronaut

Ranní ptáče, dál doskáče – než ho skolí ptačí chřipka, namítnou ti, kteří se každé ráno jen s obtížemi zvedají z postele. Pojďme ale k češtině. Vedle slova „ranní“ existují také tvary „raní“, „raný“ a „ranný“. Jeden z nich – „raní“ – však není přídavné jméno, ale sloveso, od infinitivu „ranit“. A tak ho z dalšího přemítání v našem sloupku vynecháme.

Přídavná jména „ranní“, „raný“ i „ranný“ mají v naší mateřštině své nezpochybnitelné místo a konkrétní význam, překvapivě často je ale lidé zaměňují a používají je nesprávně vzhledem ke kontextu.

↓ INZERCE

V čem se tedy uvedené termíny liší? Výraz „ranní“ je měkké přídavné jméno, skloňuje se podle vzoru „jarní“ a váže se k ránu. Tedy nic komplikovaného, například „ranní káva“, „ranní zpravodajský přehled“ a pro ty, kteří přece jen vstali z postele, je tu „ranní rozcvička“.

S ránem už oproti tomu nemá nic společného tvrdé přídavné jméno „raný“, jež se skloňuje podle vzoru „mladý“. Nese zpravidla význam „časný“, třeba „raný podzim“, „raná odrůda brambor“ či „raná sklizeň“. Znamená ale rovněž „počáteční“, například „raný středověk“, „spisovatelova raná díla byla zcela jiná než jeho vrcholné romány“ nebo „raným neúspěchem se podnikatel nenechal odradit“.

Posledním zástupcem z uvedené trojice je tvrdé přídavné jméno „ranný“, které se také skloňuje podle vzoru „mladý“. V běžné mluvě se vyskytuje pouze sporadicky, většinou ve spojení s číslovkou, třeba „šestiranný kolt“, „dvouranná perkusní pistole určená pro osobní obranu“,…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc