Další týden, další dobrodružství. Tentokrát ze samých vrcholků střech a špiček věží dnešní Ameriky.
Když se seržant Isaac Wright vrátil po šesti letech služby na bojištích Blízkého východu zpět do USA, stal se fotografem. Ne ovšem ledasjakým. Pětadvacetiletý muž, kterého první měsíce v civilu pronásledovaly příznaky posttraumatického syndromu, upouštěl páru svých válečných obsesí ve výstupech na mostní konstrukce, mrakodrapy, stadiony nebo stavební jeřáby. Rozrážel přitom zakázané dveře a využíval sofistikované technické vybavení i lezecké dovednosti získané výcvikem bojového parašutisty. Z vrcholků pořizoval záběry nadpozemských pohledů na Ameriku u svých nohou, někdy rozzářenou v nočních světlech, klidnou a magickou, zbavenou všeho pnutí.
Fotky jsou pěkné, dokonce i policie to uznává, pochopení pro trestné činy vstupu na soukromý majetek a obecného ohrožení však nemá. Wrightovo šplhání skončilo dramatickým zásahem ozbrojenců podporovaných vrtulníkem. Nebílý Američan s bojovým výcvikem a nejasnými motivy vzbudil u vyšetřovatelů takový neklid, že skončil na čtyři měsíce ve vazbě na samotce. Obvinění z přečinů, v podstatě banálních, dokázali žalobci nakupit na hromadu, jež hrozila pětadvacetiletým trestem odnětí svobody. Wright dostal nabídku beztrestnosti, pokud podstoupí terapii a slíbí, že už nikdy nikam nepoleze.
Jenže on lézt chce. Když ho propustili na kauci, udělal to znova. Třikrát za mříže, třikrát ven, The New York Times tvrdí, že se slzami v očích. Výšky,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu