Druhá renesance

Nejstarší známá mapa na světě byla nalezena na Moravě. Prapředek žijící poblíž dnešní vinařské vesnice Pavlov na Břeclavsku si před zhruba 27 tisíci lety na mamutí kel vyryl stezky, řeku, kopec a údolí poblíž svého bydliště, aby se lépe orientoval a rozhodoval v krajině, která ho obklopovala. Zachycovala pochopitelně jen velmi omezenou výseč světa – stejně jako mapy vytvořené během dalších mnoha tisíců let. Přelom v pohledu na svět a v našem poznání nastal až díky objevům slavných mořeplavců na přelomu 15. a 16. století, kdy Evropané poprvé spatřili obrysy všech kontinentů a mapy zobrazily povrch celé planety.

„Tato revoluce dala lidstvu nový směr a novou představivost,“ popsal to oxfordský profesor globalizace Ian Goldin. „Jak si představujeme svět, kde v něm spatřujeme naše místo, jak vnímáme svůj vztah ke zbytku – to vše je zcela zásadní.“ Díky mimořádnému pokroku na poli satelitního snímkování a datové analýzy dnes podle Goldina dokážeme svět vidět v mikroskopických detailech i makrosouvislostech, které by před pouhými deseti lety byly nepředstavitelné. Dokážeme zblízka pozorovat proměnu míst v čase a promítat na geografickou mapu další a další údaje.

Původem jihoafrický ekonom tento pokrok využil a spolu s kanadským politologem Robertem Muggahem vloni vydali knihu Terra Incognita. 100 Maps to Survive the Next 100 Years (Neznámá země. 100 map, s nimiž přežijeme příštích 100 let). Zachycují na nich houstnutí sítě optických kabelů, plynovodů a silnic, ale i…