Kdo je tu rasista?

Fotbalová Slavia Praha zažívá nejúspěšnější období od předválečné dekády – a je to úspěch česko-africký. Jádro mistrovského týmu tvoří vedle hráčů tuzemské národnosti také muži ze Senegalu, Nigérie, Libérie a Pobřeží slonoviny. Je tak vlastně trochu paradoxní, že úspěch multikulturního týmu, který se podruhé během tří let probojoval v konkurenci mnohem bohatších soupeřů mezi osm nejlepších v Evropské lize, zastiňuje obvinění z rasismu.

Konflikt v hrubých rysech znají i čtenáři, kteří fotbalu neholdují. Slavia mezi osm nejlepších postoupila výhrou ve skotském Glasgow. Tamní sok, Rangers, po celý zápas brutálně fauloval, jeden z jeho útočníků kung-fu kopem do hlavy skolil slávistického brankáře a faul se štěstím skončil „jen“ frakturou lebky. Po dalším faulu přiběhl slávistický obránce Ondřej Kúdela k soupeři, finskému reprezentantovi s kořeny v africké Sieře Leone Glenu Kamarovi, a cosi mu pošeptal. Kamara ve vteřině pobouřeně nadskočil a Čecha obvinil z rasismu.

Po zápase pak Kúdelovi podle slávistických svědků v útrobách stadionu vrazil ránu pěstí. „You are a fu*king monkey“ (Jsi za*raná opice), šeptal mu údajně slávista. Ten přiznává, že Kamaru urazil, ovšem nerasisticky. „You are a fu*king guy“ (Jsi za*ranej chlápek), řekl mu prý. Lídr slávistické obrany Kúdela podle svých slov šeptal z automatismu, protože tak na hřišti obvykle komunikuje i se spoluhráči, když chce zabránit odposlechnutí taktických pokynů. Skotský tým, tisk, fanoušci a také finská reprezentace stojí za Kamarou, Slavia a drtivá většina české fotbalové veřejnosti za Kúdelou.

Těžko rozhodnutelný konflikt ale není jediným momentem, který v souvislosti s rasismem rozděluje tuzemské a britské fotbalové prostředí. Minulý čtvrtek Slavia před zápasem čtvrtfinále evropské soutěže proti slavnému Arsenalu Londýn nepoklekla na podporu boje proti rasismu a hnutí Black Lives Matter. Slávisté se namísto toho objali, čímž chtěli symbolizovat, že „klub je jedna rodina, ať už jsou hráči odkudkoli“. Švédský rozhodčí však hlouček rozpustil, poslal slávisty na stanovené rozestoupení a poté sám, spolu s hráči Arsenalu, na podporu Black Lives Matter poklekl.

Stejné gesto, tedy pokleknutí, předminulý týden odmítla i česká reprezentace před mezistátním zápasem ve Walesu. Namísto toho vestoje ukázala na nápis „UEFA Respect“ na dresu, což je protirasistická kampaň evropské fotbalové asociace. „Skvěle kluci, máme svoji hrdost,“ zněly názory, které na internetu získávaly stovky lajků. „Nepoklekli, u mě už vyhráli!“ Česká reprezentace na hřišti mač prohrála. V jeho závěru velšský kapitán Gareth Bale vrazil loket, možná úmyslně, do tváře Ondřeje Kúdely a zranil jej.

Na první pohled se zdá, že se západní debata o rasismu posunula směrem, který česká veřejnost považuje za scestný. A že se toto štěpení projevuje i na fotbalovém pažitu: tuzemským trváním na presumpci neviny Ondřeje Kúdely a alergickým odmítnutím pokleknutí. Je tomu tak?

Ztraceno v překladu

„Ten zápas byl střetem dvou světů. Měl dvě nosné linky: brutální faul na slávistického brankáře a Kúdelovu údajnou rasistickou urážku. Fanoušci si ty věci porovnali: viditelný zákrok, v němž šlo o fyzické zdraví, a na druhé straně něco neprůkazného,“ říká o střetu Slavie a skotských Rangers novinář Martin Vait z deníku Sport. „Viděli, že se britský mediální prostor soustředí jen na Kúdelovu urážku, a přebrali si to tak, že je Česko obětí zkresleného západního, britského přístupu.“

Roli v tomto odlišném vnímání hraje skutečnost, že se odmítání rasismu stalo (nejen) v britském fotbalovém prostředí jedním z vůbec nejdůležitějších témat. „Rasismus je horší. Tvrdý faul není téma pro titulní strany, rasismus na hřišti ano,“ říká Respektu známý britský fotbalový novinář a autor řady oceňovaných knih, například o dějinách fotbalové taktiky Jonathan Wilson. „Je tu velký problém. Kúdela si zakryl ústa, mikrofony užívané při televizních přenosech nic nerozpoznaly, tak těžko dokážete, co řekl. Nemám pochybnosti o tom, že si hráč Rangers myslel, že byl rasisticky uražen. Jeho reakce vypadá jako reakce člověka, který byl právě vážně uražen. Ale bez ohledu na to, co si myslím – co můžete dokázat?“

Rozsoudit kauzu Ondřeje Kúdely musí disciplinární komise evropské fotbalové asociace UEFA, jejíž vyšetřovatel zatím kvůli složitosti případu nedospěl k jasnému závěru; verdikt by měl padnout v tomto týdnu. V českém prostředí převažuje jednoznačně poukaz na presumpci neviny: trest za rasismus pro Kúdelu by byl nepřijatelný, protože chybí důkaz o obsahu jeho slov. V anglickém prostředí se objevuje i jiný hlas, sepsaný například v deníku The Guardian sportovním novinářem Jonathanem Liewem.