Krize digitálního hmyzu

Americký technologický gigant Cisco oznámil, že současný nedostatek čipů bude trvat ještě přinejmenším půl roku. Klíčové součástky tisíců výrobků od dražších topinkovačů po auta - o elektronice nemluvě - se nedostává od počátku pandemie. Výrobci, kterých je na  planetě jen úzká skupina, nedokázali rychle zareagovat na zvýšenou poptávku, pandemie navíc zkomplikovala logistiku a k tomu se přidaly i méně očekávané potíže: například sucho na Tchaj-wanu, který je čipovou velmocí.  Při této příležitosti připomínáme text, který zchcuje právě tuto  zranitelnost globalizované civilizace:

Mluvíme-li o největších technologických revolucích moderní doby, neměli bychom automaticky zmiňovat internet a mobilní telefony. Podle známého vědce českého původu Václava Smila bylo totiž skutečným průlomem něco jiného: vynález integrovaného obvodu, čipu, k němuž došlo koncem padesátých let minulého století. Právě tyto miniaturní mozky elektronických zařízení, díky svým „nožičkám“ – konektorům – poněkud připomínající hmyz, umožnily miniaturizaci a digitalizaci současného světa. Jsou všude, od počítačů přes přístroje pro domácnost až k autům.

Nejvíce čipů dodávají výrobcům Spojené státy, Japonsko, Tchaj-wan a Jižní Korea. S tím, jak se přístroje kolem nás stávají chytřejšími, poptávka roste a během posledních měsíců narazila na strop. Objevilo se hned několik „černých labutí“, nečekaných událostí schopných vyvolat chaos. Jako by se vše spiklo: politické napětí se sečetlo s dopady pandemie a klimatických změn a nedostatek čipů se stal zásadním tématem pro světový byznys. Málokterý příběh ilustruje zranitelnost globalizované civilizace lépe než souběh příčin, který k tomu vedl.

Na konci fronty

Miniaturizace čipů dosáhla stupně, který si před pár desetiletími nebylo možné představit. Zatímco koncem šedesátých let se na jeden čip podařilo umístit stovky tranzistorů, dnes je na každém milimetru čtverečním křemíkové destičky nahuštěno až 170 milionů těchto základních součástek integrovaného obvodu (celkem jich jsou na čipu i desítky miliard). A počet stále roste. Vyrobit takové miniaturní velkoměsto s jeho ulicemi, uzly a křižovatkami je nesmírně komplikované. Cena továren na čipy se počítá v desítkách miliard dolarů a počet firem, které jsou schopny je postavit, je omezený. Každý výpadek má tedy dalekosáhlé důsledky.

K jednomu takovému došlo na jaře v Japonsku, kde 19. března vyhořel provoz firmy Renesas, jednoho z největších výrobců čipů vůbec. Návrat k normální produkci se nečeká dříve než za tři měsíce. Tchajwanský gigant STMicroelectronics sužují už několik měsíců sucha, kvůli nimž nemá pro své továrny dost vody, výrobu v Texasu zase v únoru narušila vlna mrazů a obnova opět potrvá měsíce. To vše se odehrává v širším kontextu pandemie, jež nejen přibrzdila výrobu (hlavně v první polovině loňského roku), ale také zasáhla distribuční řetězce, zahlcené rozvozem vakcín. Zároveň dramaticky zvýšila poptávku, jak lidé po celém světě přecházeli na home office a nakupovali počítače, telefony nebo i televize.

Otřesy související s koronavirem kromě toho vyhnaly cenu bitcoinu do nebývalých výšin a s ní opět poptávku po čipech, tentokrát pro počítačové grafické karty využívané pro těžbu kryptoměn. Projevilo se také napětí mezi velmocemi: Spojené státy loni zakázaly vyvážet do Číny stroje pro výrobu pokročilých čipů, takových, které lze využít v počítačích, mobilech nebo vozech, a Čína pak produkci těchto na trhu nejžádanějších integrovaných obvodů omezila. „Je naprosto nebývalé, aby se tolik problémů vyskytlo najednou,“ shrnul situaci v listu Finacial Times analytik japonské společnosti Omdia Akira Minamikawa.