Chaos, který řídíš i ty
Adam Curtis hledá smysl napříč dějinami a uvažuje, jestli si ještě vůbec dokážeme představit jinou budoucnost
Teorie praví, že k novinářské práci nepatří superlativy. Karel Čapek by se teď jistě hněval, ale někdy je „přepálení“ prostě namístě. Britský videoesejista a zaměstnanec BBC Adam Curtis je v současnosti možná nejlepším filmařem anglosaské sféry – i když on sám by trval na tom, že není filmař, ale politický novinář. Důkazem je jeho aktuální šestidílná série Can’t Get You Out of My Head (Nemůžu to dostat z hlavy) s podtitulem Emocionální dějiny moderního světa.
Curtis, absolvent Oxfordu, v BBC kdysi začínal se show o mluvících psech, ale už tři dekády natáčí provokativní eseje s cílem přimět diváka podívat se na svět jinak – nebo znovu. Představuje alternativní myšlení o západní a východní společnosti mimo standardní dokumentaristické praktiky a konflikty „dobra“ a „zla“. V jeho filmech se sbíhají filozofie, psychologie, politika, ekonomické vědy, sociologie a osobní příběhy do superpříběhu o dějinách světa. Vypráví hlavně o moci a o tom, že se často utvářela jinde, než si myslíme.


„V popisu mojí práce je přimět lidi, aby si byli vědomi moci. Aby viděli síly, které je obklopují. Aby viděli věci, které jinak nevidí,“ prohlásil v letošním rozhovoru pro deník The Guardian. To platí i pro Can’t Get You Out of My Head. Hlavním tématem je střet mezi individualismem a kolektivismem napříč 20. a 21.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu