Vlak, který neujel

Monumentální vchod do Galerie moderního umění v Hradci Králové (GMU) střeží dvě bronzové sochy od Ladislava Šalouna v nadživotní velikosti. Ta vlevo s propracovanými bicepsy a knihou v ruce se jmenuje Obchod, ta vpravo s obnaženými ňadry a náručí plnou natrhaných plodů Úroda. Nepřehlédnutelná secesní dominanta Velkého náměstí navržená architektem Osvaldem Polívkou přesně před 110 lety původně vznikla jako Záložní úvěrní ústav. Finanční transakce z ní umění vytlačilo až v roce 1990, kdy se z banky (nepočítáme-li krátkou epizodu Muzea dělnického hnutí v osmdesátých letech) stala galerie.

Aktuální dění v krajské instituci nicméně dokládá, že umění má k metaforickým figurám z průčelí mnohem blíž, než by se zdálo. Když do galerie před třemi lety nastoupil nový ředitel František Zachoval, jako jeden z cílů si vytknul investice do nákupů děl, jež by rozšířily zdejší sbírkový fond. Během dvou let se mu podařilo získat na 200 artefaktů, a protože se zaměřoval na umělce z posledních dekád včetně té úplně poslední, ani to moc nestálo. Pro obě strany výhodné obchody galerii vynesly vskutku bohatou úrodu, jejíž plody nyní nabízejí dvě výstavy opřené právě o čerstvé akvizice.

Kvůli karanténě jsou zatím zavřené. Ale až se otevřou, doloží jeden krajský zázrak: GMU se z ospalého regionálního „úřadu“ neuvěřitelně rychle posunula mezi nejinspirativnější kulturní instituce v této zemi.

Divoká řeka

Františku Zachovalovi je teprve jednačtyřicet. K umění má…