Fabrika na niti

Nebýt památného požáru, mohla to být památná dotační akce. V pátek 20. prosince 2017 kolem čtvrté hodiny odpolední vyrazilo ke kdysi věhlasné textilce Karnola v centru slezského města Krnov 19 hasičských jednotek. Do noci bojovaly s ohněm, jehož dým byl tak hustý, že se od něj odráželo světlo modrých majáků přistavených cisteren. Kvůli zmatku neměli hasiči šanci začít na tom nejdůležitějším místě – v takzvané dezinatuře. Právě zde se skrývalo srdce zkrachovalé fabriky: vzorkovna, která se už brzy měla stát základem monumentálního projektu krnovského Městského muzea. Dva čtrnáctiletí chlapci, místní „známé firmy“, kteří do vzorkovny odpoledne pronikli vybaveni sirkami a zapalovači, byli důkladní – podpálili ji pro jistotu na několika místech najednou.

Pohled na zuhelnatělé knihy s unikátními vzory látek datovanými do poloviny 19. století, ohořelé stroje i cennou dokumentaci, jež dezinatura ukrývala, dohnal někdejší zaměstnance textilky k slzám. Památkáře a muzejníky, stejně jako obyvatele města, událost frustruje dodnes. Oheň však zároveň uvedl do pohybu sérii událostí, na jejímž konci je – mimo jiné – zpráva o tom, že kdesi na severu Slezska, u hranic s Polskem, existuje město, které se vymyká stereotypu o ztrápených Sudetech, kde nikdo nechce žít. Příběh požáru, zastavené investice a vrácené stomilionové dotace se na soutoku řek Opavy a Opavice proměňuje ve zprávu o naději na skromnější, ale dobrý život.

Bod prolínání

„Uznávám, že se mi trochu ulevilo,“…