Čtyřiatřicetiletý Ahmed má životopis, který se čte jako kronika ztracených nadějí arabského jara. Za časů neomezeného vládnutí diktátora Bašára Asada byl členem syrských elitních jednotek a brzy po tamní revoluci se před deseti lety přidal na stranu vzbouřenců. Prošel školením organizovaným CIA, v řadách Svobodné syrské armády bojoval proti bývalému zaměstnavateli Asadovi – a ve chvíli rozštěpení rebelů také proti syrské větvi al-Káidy, která ho devět měsíců věznila. Neznámým způsobem unikl na svobodu a stal se součástí jednotky, jež později spadla pod křídla Turecka, a vloni v jeho službách provedla invazi proti Kurdům na severu Sýrie. Nyní už je Ahmed, stejně jako další dva tisíce syrských rebelů, zase na jiném bojišti. Na sever Afriky do Libye ho v prosinci dopravilo turecké vojenské letadlo.
„Zůstaneme tak dlouho, jak to bude třeba. Nechceme, aby byla Libye zničena tak jako Sýrie,“ řekl Fredericu Wehreymu, který v roli akademika i novináře patří k nejzasvěcenějším znalcům současné Libye a jenž jako první turecké legionáře vyzpovídal. „Největším nepřítelem je pro nás Rusko,“ cituje Wehrey dále Ahmeda ve svém textu, který koncem minulého týdne zveřejnil web listu The New York Review of Books.
Ahmed a jeho kolegové zažili na vlastní kůži, jak ruské bomby při náletech na podporu Putinova spojence Asada pohřbily syrské civilisty i naděje tamní revoluce. A teď někdejší syrští rebelové stojí proti Rusům opět: jejich úkolem v současné libyjské občanské válce je posílit…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
