Nižší daně – a masivní dluh

Podivná koalice ANO, ODS, SPD a KSČM odklepla minulý týden největší daňovou změnu od zavedení EET. Občané se mohou od ledna těšit na výrazné úlevy, erár naopak čekají velké ztráty. Jde o překvapení i v politické rovině. Existující koalice přestaly fungovat, ze soupeřů se stali spojenci.

Hlavní – a ohlašovanou – změnou je zrušení superhrubé mzdy. Daň z příjmu zůstává na 15 procentech, ale bude se počítat jen z hrubé mzdy. Úsporu si lze orientačně spočítat tak, že z každé stokoruny lidem zůstane navíc něco málo přes pět korun.

To ale není vše. Na páteční schůzi prošel předtím ještě pirátský návrh zvyšující takzvanou slevu na daňového poplatníka. Ta stoupne na úroveň průměrné mzdy. Z toho plyne úspora přes deset tisíc korun za rok.

Obojí dohromady připraví státní rozpočet a rozpočty obcí a krajů o 128 miliard. Jde o výpočet Národní rozpočtové rady, podle níž je výsledek nejhorší možnou variantou. Už tak si vláda chce příští rok půjčit 320 miliard, podobné to bude letos. Podle rozpočtové rady, která je na vládě nezávislá, ale může její politiku leda komentovat, dojde už v roce 2025 k nárazu na takzvanou dluhovou brzdu. Ta je v zákoně stanovena jako strop pro státní dluh na úrovni 55 procent výkonu ekonomiky. Loni před koronavirem byl tento dluh jen 30 procent.

Daňové změny jsou výslednicí rozličného taktizování jednotlivých stran. Daň 15 procent z hrubé mzdy navrhl Andrej Babiš sám jako poslanec. Nešlo o vládní návrh, protože ČSSD chtěla snižovat daně jinak.…