Za slovenskou prezidentkou

Pražský hrad je impozantní, nádherné místo. Lze úplně rozumět tomu, proč byl po vzniku republiky vybrán za sídlo prezidenta. Tehdy bylo třeba dodat sebevědomí novému státu, navázat symbolicky na velké dějiny, byť bylo nutné Hrad modernizovat. Nepochybně platí, že i sídlo má vliv na vnímání instituce, v případě české hlavy státu jí dodává pocit vznešenosti a velké moci. Což, jak víme, už dnes neodpovídá realitě.

Vznešenost se možná jednou vrátí, ale velká moc nikoli. Pražský hrad je jedním z největších hradů na světě, což je kulturní a historická zajímavost, nikoli politická. Od časů, kdy Miloš Zeman z obavy o svou bezpečnost omezil přístup na Pražský hrad a ohradil ho ploty a kontrolami, vyvstává otázka, jestli by nebylo lepší sídlo prezidenta přesunout jinam. Do menších, civilnějších prostor. Hrad by pak mohl sloužit veřejnosti.

Minulý týden jsme byli v Bratislavě za slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou, která nám poskytla rozhovor. A už při příchodu úředníci z její kanceláře skoro omluvně zmínili, že slovenská hlava státu neúřaduje v tak impozantním sídle jako její český protějšek. (Mimochodem podobné přivítání zvolili i jejich předchůdci, když jsme před lety přijeli za Andrejem Kiskou.)

Nicméně ona větší civilnost slovenského úřadu – menší palác v centru města – působí mnohem příjemněji a vlastně reálněji než česká „královská“ verze. Také tu člověk potká výrazně méně zaměstnanců. Návštěvník se neubrání dojmu, že slovenská hlava státu je více při zemi a více spjatá se svými spoluobčany. A ten dojem pochopitelněumocní setkání se slovenskou prezidentkou, která je stejně civilní jako úřad, který jí slouží (viz rozhovor).

Určitě někoho napadne, že až bude na Hradě někdo jiný než Miloš Zeman, bude to lepší. Politicky snad. Horší to už být nemůže. Ale pokud jde o sídlo, tak to zcela neplatí. Jistou neadekvátnost člověk pociťoval i v době, kdy šel za Václavem Havlem. Přitom když jeho mandát skončil a penzionovaný prezident poté sídlil v malé kanceláři ve Voršilské ulici, na jeho významu to nic neubralo. Spíše naopak.

Ještě bych vás rád upozornil na náš nový seriál. Od tohoto čísla budou v Respektu vycházet profily současných intelektuálů, kteří mají vliv na světovou debatu. Dnes začínáme známějším jménem, a to Juval Noach Harari, jenž je autorem knih Homo Deus či Sapiens.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery, šéfredaktor