Monstrum, které stálo na pódiu vedle Mikea Pence…“ pronesl Donald Trump v říjnu v rozhovoru na televizním kanále (tehdy ještě) spřátelené stanice Fox News. „Monstrum,“ zopakoval pro jistotu Trump. „Lhalo úplně o všem.“
Řeč byla o Bidenově viceprezidentské kandidátce Kamale Harris, právničce, bývalé ministryni spravedlnosti Kalifornie a senátorce, zároveň ženě smíšeného indicko-jamajského původu s tmavou pletí. Trump popisoval debatu viceprezidentských kandidátů, ale především rozdmýchával, jako obvykle, temné strachy v duších svých příznivců. Černé ženy budí od dob otrokářství v podvědomí řady Američanů hrůzu z iracionální energie, jsou pro ně symbolem zloby a nezvladatelného vzteku – na rozdíl od způsobně vychovaných bílých slečen. Na zažitý stereotyp stačí odkázat a leckdo má rázem jasno.
Harris se tak v Trumpově kampani snadno proměnila v jakási zadní vrátka, jimiž do případné Bidenovy administrativy pokoutně pronikne všechno neamerické zlo. Komunismus, levicový extremismus, neznámá cizota. Biden sám byl příliš známým smířlivým centristou, aby z něj bylo možné vyrobit politické strašidlo. Jenže, jak to líčil Trump, Biden „nevydrží v prezidentské funkci ani dva měsíce. Není toho již mentálně schopen…“ – a místo něj nastoupí obludná Kamala, černá žena, monstrum.
Role bez scénáře
Když teď po volbách přenecháme strašidelné pohádky dětem, můžeme se na chvíli soustředit na to, co vlastně příchod Kamaly Harris do Bílého domu znamená.
V první řadě je tu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
