Úpadek amerického světa

Hluboce nenáviděl Ameriku,“ napsal John le Carré o ruském špionu Billu Haydonovi, jedné z postav svého špionážního románu Jeden musí z kola ven. Haydon byl odhalen coby dvojí agent v srdci britské tajné služby, avšak jeho zrada byla vyvolána především nepřátelstvím vůči Americe, nikoli vůči Anglii. „Víc než cokoli jiného to je estetický odsudek,“ vysvětlil Haydon svůj odpor proti Americe. A rychle dodal: „A zčásti morální odsudek, samozřejmě.“

Na tuto pasáž jsem si vzpomněl během protestů a bouří vyvolaných v červnu zabitím černocha George Floyda. Amerika najednou vypadala ošklivě – plná nenávisti, násilí, surovosti. Jako by vyprchala její krása, tedy optimismus, šarm a pohodová neformálnost, která mnohé z nás při pohledu přes Atlantik vždy uchvacovala.

Skutečnost, že nyní Spojené státy vypadají „ošklivě“, působí jako dost banální postřeh. A přesto jde na dřeň složitého vztahu zbytku světa vůči Americe. V citovaném špionážním thrilleru se Bill Haydon snaží svou zradu ospravedlnit dlouhým výčtem politických důvodů, ale on i le Carrého hlavní hrdina špion George Smiley dobře vědí, že politika je pouze skořápkou. Skutečné motivy sahají hlouběji: jde o instinkt, vkus, estetiku. Haydon – tento vzdělaný, kulturně sofistikovaný Evropan z vyšší třídy – prostě nedokázal unést pohled na Ameriku, která mu připadala příliš povrchní. Pro fiktivní postavu Haydona a mnoho jemu podobných obyvatel reálného světa byl živočišný odpor vůči Americe tak silný, že je…