Vydají se Češi švédskou cestou? Skvělé!

Tento text není o covidu. Respektive jen trochu. Velmi často totiž slyšíme, že se máme vydat švédskou cestou. Ano, tou, o které se tu před pár měsíci debatovalo jako o cestě do pekla. Vzhledem k tomu, že se Česko ještě nevydalo žádnou cestou, je logické, že mnozí hledají směr, ale jednoduché příklady ze zahraničí nestačí. Proč? Protože nejsou tak jednoduché.

Před lety jsem byl ve Švédsku na delší reportážní cestě, protože mě zajímalo, proč tato země téměř každý rok vyhrávala žebříček zemí s nejnižší korupcí na světě. Mluvil jsem tam s podnikateli, novináři, vyšetřovateli, politiky či experty. A mimo jiné s důstojným pánem, který měl na starosti státní zakázky.

Ptal jsem se ho také, jak mají ošetřené, aby člověk, který udělí zakázku nějaké firmě, následně do této firmy nenastoupil. To byl tehdy hodně velký malér v Česku. Pán na mě koukal a říkal, že to zákony neřeší, protože by se to nestalo. Já mu vysvětloval, že u nás se to děje, tak mě zajímá, jak to regulují. A on, že mi asi nerozumí, protože proč by to ten člověk dělal. Já: Vydělal by na tom slušné peníze, ta firma ho prostě za to zaměstná. On: Ale to si zničí pověst, proč by to dělal? Dívali jsme se na sebe jako zástupci dvou různých světů. Skutečně řadu věcí vůbec neměli regulovanou, protože to nebylo třeba.

Na toho pána si vždy vzpomenu, když slyším, že jsme se měli vydat švédskou cestou. Vžila se tu totiž představa, že ve Švédsku téměř žádná opatření nejsou. Jsou. Některá dokonce tvrdší, než jsme měli nedávno my. Ale hlavně, jak sami švédští epidemiologové říkají, většina společnosti se chová zodpovědně sama o sobě. Takže pokud jsme chtěli švédský systém, mohli jsme ho zavést sami zdola, kdybychom byli opatrnější. My si však raději upleteme roušky s velkými oky, protože jsme rebelové.

Pohled ven je zdravý, ale jsou věci nepřenosné, případně je nutné znát okolnosti. Roky jsem byl například stoupenec zavedení většinového systému do Česka, protože se mi zdála příkladná britská a americká politika. Nadšení vymizelo poté, co jsem si víc nastudoval tamní systémy a dějiny a poznal chování zdejších stran. Ani jedna není připravena na to vládnout sama. Navíc se mezitím potvrdilo tvrzení řady expertů, že ve skutečnosti jsou britský, a hlavně americký systém křehčí, než se zdá. Stačí jeden politik bez zábran… Dál už to znáte.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor