Trochu se ušpinit

Řekla mi, že mám klapky na očích jako kůň, že se sice dívám, ale nevidím nic, co by mě mohlo vyvést z míry. Dívej se, dívej se, dívej se, vtloukala mi do hlavy,“ vzpomíná vypravěčka a protagonistka románu Prolhaný život dospělých na jednu z rad své nebezpečné tety. A nedrží se jí jen hrdinka Giovanna, ale po celou kariéru především autorka knihy – italská prozaička a bez přehánění globální literární fenomén skrývající se po pseudonymem Elena Ferrante. Prolhaný život dospělých vyšel v její domovské Itálii před necelým rokem. Na začátku letošního září se román objevil hned ve čtyřiatřiceti překladech.

Pokaždé poprvé

Elena Ferrante se v novince v žádném zásadním rysu neodchyluje od předchozích próz: dějištěm je opět sociálně i geograficky vrstevnatá Neapol, vypravěčkou a zároveň protagonistkou inteligentní žena, ústřední motivy se spřádají z ženské zkušenosti, přátelství, problematického vztahu k mužům, sexu a patriarchátu. Všechny tyto prvky jsou přítomny ve fenomenální románové tetralogii Geniální přítelkyně (2011–2014, česky 2016–2018), která z Ferrante na jeden čas udělala možná největší celebritu světové literatury a po níž si dala pětileté autorské volno, vyplněné například publicistikou pro The Guardian. Pro Ferrante taková pauza není neobvyklá: mezi debutem Tíživá láska (1992, česky 2018) a její druhou knihou Dny opuštění (2002, česky 2011) je desetiletá mezera, po níž následovala další, tentokrát čtyřletá…