Stojí na vyšetřovně. Klidný a teď už se vším smířený. Je tady. Jeho žena v čekárně. Zpátky ho nepustí. Muž středního věku. Na sobě speciální trenýrky, které se běžně používají při kolonoskopii. Mají diskrétní otvor vzadu, aby se pacientům zachovala maximální intimita a neztratili poslední zbytky důstojnosti, až budou při vyšetření prdět. Mimochodem, za tím účelem obvykle pouštím hlasitou muziku. Ale zpět k našemu muži. „Pane Karásku, ale vy jste si ty kalhoty oblékl opačně! Nekouká vám z nich něco?“ říká sestra. Tak až teď se náš muž dekompenzuje. V dobrém slova smyslu a s ruměncem ve tváři propuká spolu s námi v hurónský smích. A to je nejlepší moment k zavedení kolonoskopu. Pozitivní přístup a smích prokazatelně snižují možné nepříjemné projevy, které vyšetření provázejí.
Tradičně patřila Česká republika mezi země, kde se rakovina tlustého střeva a konečníku vyskytovala úplně nejčastěji. Situace se k lepšímu obrací od roku 2018. Přesto je to i dnes zhruba osm tisíc nemocných ročně. Udělejte si pomyslnou frontu 125 lidí. Jeden ji bude mít. Bohužel z padesáti procent v pokročilém stadiu. A bohužel téměř polovina z nových pacientů zemře. Zbytečně. Kdyby absolvovali kolonoskopii a nádor byl odhalen v časném stadiu, je tu devadesátiprocentní pravděpodobnost více než pětiletého přežití. To je doba, po kterou se pacient systematicky sleduje. Pak se bere za trvale vyléčeného. Stačí zajít jednou za deset let na kolonoskopii, protože nádor tlustého střeva roste většinou přesně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu