Štrasburk non, Brusel oui

Poslanci Evropského parlamentu se měli tento týden poprvé po prázdninách sejít ve Štrasburku. Ale nesejdou. V regionu narůstá počet nakažených koronavirem, francouzské úřady přesunuly Štrasburk do červené zóny a předseda europarlamentu David Sassoli celkem pochopitelně rozhodl, že zasedat se bude tak jako doposud: kdo může, přijede do Bruselu, ostatní se připojí on-line.

Zdánlivě technické rozhodnutí nese třaskavý obsah. Štrasburku plynou z pouhých čtyř dnů v měsíci, kdy se sem přesune patnáct tisíc lidí a obsadí všechny hotely a restaurace, nemalé peníze – v úhrnu se jedná o miliardy eur ročně. Ještě vyšší je ale politická cena města. Francie jeho prostřednictvím dokazuje, že Unie není jen belgická nebo německá, ale také francouzská. Štrasburk si proto pečlivě hlídá.

Po Sassoliho oznámení se okamžitě ozval místní starosta a pohrozil parlamentu žalobou. Mluvčí francouzské vlády označil rozhodnutí sněmu zrušit už šestou seanci v řadě za „skandální“. Nepomohlo ani to, že Sassoli raději sám zavolal francouzskému premiérovi, aby mu verdikt osobně vysvětlil.

Zní to dost archaicky a řadu poslanců – včetně francouzských – to moc nedojímá. Od půlky devadesátých let vzniklo několik úspěšných petic proti štrasburskému sídlu a letos napsala šestice politiků Emmanuelu Macronovi prosebný list, ať netrestá evropskou populaci drcenou pandemií dvakrát a Francie nežádá kompenzace za zrušená zasedání (mezi signatáři byl i český europoslanec Alexandr Vondra).

Francie každý pokus…