Sobě ke cti, dědicům k vzteku

Pro Boženu Štroffovou to vůbec nevypadalo na začátek nějakých „zlatých šedesátých“ let. „Protože má penze důchodkyně mně naprosto nevystačí ku živobytí a mým závazkům k rodině, prodala bych toto dílo,“ napsala v poníženém dopise řediteli Krajské galerie v Plzni, a aby bylo jasné, v jaké situaci se ocitla, dodala: „Peněz by bylo využito k výživě dětí mého syna, který je v pracovním táboře ve Valdicích.“ Oním synem byl sběratel Jaroslav Borovička, kterého v roce 1959 poslali komunisté na pět let do těžkého kriminálu za to, že i přes zákaz dál nakupoval a přeprodával umění. Veškerý majetek mu zabavili a jeho matce zůstal jen jeden obraz. Nicméně obraz výjimečný.

Paridův soud namaloval v roce 1911 Bohumil Kubišta, kompozice s třemi dívkami předvádějícími se v ostrém slunci před mladíkem se psem je jeho vůbec největší dochovanou prací. Postavy na plátně, jehož pozadí tvoří panoráma se skálami nad pražským Braníkem, mají dynamické rysy, které byly určující pro slavnou éru českého kubismu. Už v roce 1960 bylo odborníkům jasné, že jde o jeden z klíčových obrazů českého moderního umění. A jeho majitelka za něj chtěla vzhledem k rodinné tragédii 15 tisíc korun. Přepočteno na dnešní ceny a příjmy tahle částka odpovídá zhruba půlmilionu. Není divu, že nákupní komise plzeňské galerie zoufalou paní Štroffovou vyslyšela a za Paridův soud přihodila navíc tisícovku, tedy jeden tehdejší měsíční plat. Ředitel galerie Oldřich Kuba tím položil základ místní pověstné sbírky…