0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Téma28. 6. 20208 minut

Jsme jako delfíni, jen to nevíme

Tělo člověka má stejnou predispozici jako těla delfínů, velryb nebo tuleňů. Vyžaduje to jen trénink.
Autor: ČTK

Potápěč Martin Štěpánek (42) ovládl umění dýchat jako málokdo. Během své závodní kariéry ve freedivingu (tedy potápění bez kyslíkové bomby) vytvořil devět světových rekordů. V roce 2009 se ponorem do 122 metrů stal prvním člověkem v dějinách, který na jedno nadechnutí pokořil hloubku čtyř set stop.

Jak se člověk dokáže potopit na jeden nádech hlouběji než sto metrů pod hladinu?

↓ INZERCE

Je to kombinace několika aspektů – vytrvalosti, síly, koordinace, techniky a samozřejmě dechu. Každý sportovní potápěč spoléhá na jiné své kvality. U rekreačního freedivingu, tedy pokud vám nejde o vítězství, ale prostě si to chcete užít pod vodou a podívat se na ryby, je schopnost naučit se manipulovat dech klíčová.

Běžný člověk bez dechu dlouho nevydrží. Může se potápění naučit každý?

Když požádáte průměrného člověka z ulice, ať zadrží dech, dokáže to tak na třicet vteřin. Pak se ocitne v dost nepříjemném stavu a vzdá to. Pokud mu vysvětlím správnou techniku a bude ji hodinu trénovat, dostane se klidně na tři minuty.

Za jedinou hodinu tréninku? Jak to děláte?

Hodně lidí se na freedivery dívá jako na nějaké výjimečné superatlety a neuvědomuje si, že k potápění na nádech máme všichni fyzickou predispozici, jen se většinou neměla kdy projevit. V zásadě jde o to naučit se dýchat bránicí. To je náš hlavní dýchací sval, většina lidí na něj ale během života nějak zapomněla. Mým úkolem…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc