0:00
0:00
Téma28. 6. 20208 minut

Jsme jako delfíni, jen to nevíme

Tělo člověka má stejnou predispozici jako těla delfínů, velryb nebo tuleňů. Vyžaduje to jen trénink.
Autor: ČTK

Potápěč Martin Štěpánek (42) ovládl umění dýchat jako málokdo. Během své závodní kariéry ve freedivingu (tedy potápění bez kyslíkové bomby) vytvořil devět světových rekordů. V roce 2009 se ponorem do 122 metrů stal prvním člověkem v dějinách, který na jedno nadechnutí pokořil hloubku čtyř set stop.

Jak se člověk dokáže potopit na jeden nádech hlouběji než sto metrů pod hladinu?

↓ INZERCE

Je to kombinace několika aspektů – vytrvalosti, síly, koordinace, techniky a samozřejmě dechu. Každý sportovní potápěč spoléhá na jiné své kvality. U rekreačního freedivingu, tedy pokud vám nejde o vítězství, ale prostě si to chcete užít pod vodou a podívat se na ryby, je schopnost naučit se manipulovat dech klíčová.

Běžný člověk bez dechu dlouho nevydrží. Může se potápění naučit každý?

Když požádáte průměrného člověka z ulice, ať zadrží dech, dokáže to tak na třicet vteřin. Pak se ocitne v dost nepříjemném stavu a vzdá to. Pokud mu vysvětlím správnou techniku a bude ji hodinu trénovat, dostane se klidně na tři minuty.

Za jedinou hodinu tréninku? Jak to děláte?

Hodně lidí se na freedivery dívá jako na nějaké výjimečné superatlety a neuvědomuje si, že k potápění na nádech máme všichni fyzickou predispozici, jen se většinou neměla kdy projevit. V zásadě jde o to naučit se dýchat bránicí. To je náš hlavní dýchací sval, většina lidí na něj ale během života nějak zapomněla. Mým úkolem…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc