Vojín Václav Havel v čele státu

Symbolem změny v roce 1989 se nepochybně stala i volba Václava Havla prezidentem. Do funkce jej zvolili ještě poslanci komunistického parlamentu, což byla pro ně výjimečná událost nejen kvůli jménu kandidáta. Poslanci měli do té doby vlastně jen symbolickou roli, významná rozhodnutí přijímala komunistická strana, ne oni. Když jednali zástupci Občanského fóra s představiteli komunistické moci, často to bylo bez účasti jediného poslance. Nebyli prostě důležití.

Jak uvádějí Adéla Gjuričová a Tomáš Zahradníček v knize Návrat parlamentu: „Nikdo z tří set padesáti držitelů federálních mandátů k 17. listopadu 1989 nezastával o rok později žádnou významnější funkci.“

O tom, jak byli tehdejší poslanci „významní“, a jak rychle probíhala změna, svědčí i pozdější náhrada části zákonodárců kooptovanými poslanci. V již citované knize se píše, že o změně mnohé komunistické politiky nikdo ani neinformoval. „Ešte som normálne prišla do budovy a až tam som zjistila, že som vymenená,“ citují historici bratislavskou poslankyni Štefánii Michalkovou.

Ale vraťme se k volbě hlavy státu. V prvním čísle Informačního servisu (předchůdce Respektu) v roce 1990 vyšla anketa nazvaná Večírek s prezidentem. V den zvolení Václava Havla redakce položila různým osobnostem různé otázky. Jak je patrné z jejich znění i z podoby odpovědí, byla to před třiceti lety euforická chvíle.

Pane Landovský, jaké to je mít prezidenta za kamaráda?

Je to taková jakoby samozřejmost, musíme si na to pomaloučku zvykat. Když má člověk slušný kamarády, vtipný kamarády, pracovitý kamarády, tak proč by občas jeden z nich nemohl být prezident!

Pane Dienstbiere, existuje pro ministra zahraničí hranice představivosti, fantazie?

No, to nevím, ale pro mě ne!

Paní Němcová, co byste dnes ve sváteční den řekla jako jedna z mluvčích Charty 77?

Totéž co jsem říkala vždy, že mi jde o občanská a lidská práva.

Paní Havlová, chci se vás zeptat jako paní domu, jak se díváte na to, že váš manžel teď nebude chodit na obědy a večeře domů, protože se třeba bude muset zúčastňovat oficiálních obědů a večeří?

Budu docela ráda, když se budu moci věnovat jiným věcem, když budu mít víc času na své různé zájmy.

Pane prezidente, napadlo někdy vojína Václava Havla, že jednou bude vrchním velitelem vojsk?

To ho věru nenapadlo. Nicméně když mně generalita gratulovala dnes k prezidentství, tak jsem neopomněl mimo jiné říci, že rozumím problémům vojáků, protože jsem sám byl na vojně, byť před třiceti léty a byť jsem dosáhl hodnosti pouhého vojína. A generalita celá se usmála.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení

a vše nejlepší v roce 2020 vám přeje

Erik Tabery
šéfredaktor