Potřebujeme hrdiny?

Roky 2018 a 2019 jsou plné kulatých výročí. Pozornost části společnosti se tak obrací i ke vzpomínání, někdy k srpnu 1968, jindy ke vzniku republiky, sebeupálení Jana Palacha a už brzy i k třicátému výročí sametové revoluce. V Deníku N vyšel velmi zajímavý text Petra Fischera (nedávného ředitele rozhlasové stanice Vltava), který se rozhodl podrobit kritice zdejší klanění hrdinům. Tento text nemá být možná ani tak polemikou jako spíše odpovědí jednoho z těch, kteří tu chybu podle Petra Fischera dělají.

Příběhy odvahy

Nejdříve shrnutí toho, co Petr Fischer v textu říká. Mimo jiné uvádí obecně, proč mají lidé potřebu vytvářet si ikony a klanět se jim: „Ikona nejenom chrání před zlem, ale dává také sílu do dalšího života, protože jsme-li v jejím energetickém poli, můžeme si být jisti, že překonáme všechna protivenství a budeme spaseni, a to nikoli pouze tam někde v jiném světě, ale v jistém smyslu už tady na zemi.“

Dále pak přechází k aktuální debatě, kde dává příklady oněch ikon: „Ikony Václava Havla či Jana Palacha jsou momentálně něčím jako totemy české společnosti. Jsou centrem rituálu sebepotvrzení kmene a jeho morální pravdy.“ Podle Fischera nám ikony dávají falešnou iluzi, že máme pevnou půdu pod nohama, „klanění ikonám“ je prý „nejbezpečnějším způsobem, jak znovuprožít ztracenou jistotu“. Autor uvádí, že „Češi…