Měl to být radikální zlom v tom, jak české zemědělství pečuje o svou nejcennější komoditu, zemědělskou půdu. Té podle odhadů expertů nenávratně zmizí z českých polí dvacet milionů tun ročně – velká část z toho vinou špatné péče hospodářů. Takzvaná protierozní vyhláška, jednoduchý třístránkový dokument sepsaný ministerstvem životního prostředí, měla proto nařizovat zemědělcům, kolik půdy může voda či vítr z jejich polí za rok odnést. U koho kontrola zjistí, že překročil limit (a eroze na jím obhospodařovaném poli je tedy větší, než by mohla být), dostane přísnou pokutu. To by byla velká otočka. Dnes inkasuje státní a evropské dotace na zemědělskou činnost každý, kdo prokáže, že plní zákonem daná a stále se zpřísňující pravidla dobré péče o pole. Nikdo ale nekontroluje, zda se v praxi osvědčují a v jakém stavu pole konkrétních žadatelů reálně jsou.
Původně mělo nařízení od poloviny roku 2017 vstoupit do „zkušební fáze“, zhruba o rok později pak začít platit natvrdo. Ministerstvo zemědělství a Agrární komora ČR, sdružující tuzemské zemědělské velkofirmy (a která vyhlášku od počátku kritizuje jako moc přísnou), však vznesly proti přihlášce celou řadu připomínek a její platnost byla odložena „alespoň o půl roku“. Slovo „alespoň“ bylo důležité: půlrok dávno uplynul a přelomová vyhláška pořád neplatí.
Ne, radši vzorec
Zpoždění jde na vrub námitkám ministerstva zemědělství v průběhu připomínkového řízení. Nejprve se vedl spor o to, kdo má na zemědělce a jejich…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
