Směšně málo
Pokus o zprůhlednění zdejšího byznysu nabírá zpoždění. Kritici považují kritéria českého Registru smluv za příliš měkká.
Česko si brzy opět nahlas připomene, v jak podivné politické situaci se v posledních letech nachází. Po čase klidu přijde znovu na přetřes Andrej Babiš a jeho vztah k holdingu Agrofert, jejž vybudoval a jako premiér vložil do svěřenského fondu. Otázka Babišova vztahu k Agrofertu je zásadní z hlediska zákona o střetu zájmů, který znemožňuje, aby byly firmy politiků příjemci veřejných peněz nebo vlastnily média. Čeští ministerští úředníci právě teď ladí podobu veřejného registru majitelů všech firem v Česku, v němž se bude muset k vlastnictví firem přihlásit každý – byť se dodnes skrýval za zahraničními firmami nebo v daňových rájích. Nebo za svěřenskými fondy. A diskuse se povede i o tom, jestli bude mít Babiš podle konečné podoby zákona povinnost se k Agrofertu přihlásit, nebo ne. Kdyby ano, mohl by Agrofert přijít o dotace a veřejné zakázky, nebo by se Babiš musel vzdát své politické kariéry.
Žádný spěch
Na Slovensku, kde veřejný registr zavedli už před dvěma lety pro firmy ucházející se o veřejné zakázky, je Andrej Babiš uveden jako jeden z konečných uživatelů výhod z holdingu Agrofert. To odstartovalo spor s organizací Transparency International, který vyvrcholil až auditem Evropské komise, jenž Babiše nařkl ze střetu zájmů.
I český problém pro Babiše přichází z Bruselu. Zřízení veřejného registru Česku nařizuje unijní směrnice schválená loni v květnu. Jenže české ministerstvo spravedlnosti, které má jeho zřízení na starosti, bude mít na startu téměř roční…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu