Jdeme pryč

Donald Trump je sice proslulý chaotickými změnami postojů, někdy ale své sliby bohužel plní. Minulý týden zahájil proces odstoupení od pařížské klimatické dohody, důležitého mezinárodního nástroje ke snižování emisí skleníkových plynů. Nyní běží roční „výpovědní lhůta“ a v listopadu 2020 se USA stanou jedinou nesignatářskou zemí na světě. Důsledky odstoupení mohou být skutečně vážné.

Trump argumentuje, že plnění dohody by pro Američany znamenalo nepřijatelnou ekonomickou zátěž. Není to pravda, vynaložené náklady by se vrátily díky čistšímu vzduchu, novým podnikatelským příležitostem a nakonec i proto, že by ubylo katastrof, jako je sucho nebo povodně.

Spojené státy se ale po této trajektorii neubírají. Jejich emise skleníkových plynů sice klesají, jenže Donald Trump udělal vše pro to, aby snižování zpomalil. Mimo jiné zničil klimatickou politiku Clean Power Plan (Plán čisté energie) svého předchůdce Obamy a oslabil i legislativu vyžadující pokles spotřeby paliva u nových automobilů. Iniciativu pak sice místo federální vlády převzaly jednotlivé státy americké unie, města a soukromé firmy, jenže to nestačí. Spojené státy pořád získávají 80 procent energie z fosilních zdrojů a jejich celkové počínání je dnes s cíli pařížské dohody v naprostém rozporu.

V tom rozhodně nejsou samy. Čerstvá zpráva skupiny předních vědců znovu potvrdila, že na cestě k plnění dohody je pouze Evropa. Plány zbytku světa zpráva hodnotí jako nedostatečné. Proč tedy vadí, že Spojené státy…