Nový pokus o jaro
Libanonci a Iráčané se bouří proti nesnesitelným pořádkům
Když počátkem října v libanonských horách zuřil požár, tak plameny ze vzduchu hasily letouny vyslané na pomoc z Kypru. Přitom Libanon má vlastní prostředky, před deseti lety místní podnikatelská elita uspořádala sbírku a z výtěžku koupila a darovala státu dvě záchranné helikoptéry. Žádný úřad se však nestaral o údržbu, proto stroje nemohly letošní přírodní katastrofě čelit. Tak vypadá jen jeden z mnoha příkladů selhání libanonského státu. Nedokáže občanům zajistit pravidelný svoz odpadků ani setrvalé dodávky elektřiny a současně je neudržitelně zadlužený, jen splátky dluhů požírají 45 procent výdajů státního rozpočtu a hrozí finanční kolaps. Když se tedy nyní vláda v Bejrútu ve snaze naplnit státní kasu pokusila zdanit hovory přes WhatsApp, trpělivost obyvatel přetekla, zvlášť když je běžné telefonování mnohonásobně dražší než v jiných arabských zemích. Až milion lidí, tedy pětina Libanonců, vyšel do ulic měst. Jsou to největší manifestace od roku 2005, kdy masové protesty vedly k odchodu syrských okupačních vojsk; a minulý týden dosáhli demonstrující prvního úspěchu. Premiér Saad Harírí odstoupil.
V těch samých dnech stovky tisíc lidí, vesměs mladých, plní také náměstí a ulice Bagdádu a dalších iráckých měst. Hlavní rozdíl tkví v tom, že v chudším, nebezpečnějším, terorem posledních let více poznamenaném Iráku čelí většímu násilí ze strany státních složek a mocných, se sousedním Íránem propojených paramilitárních milicí. Od počátku října bylo zastřeleno přes 200…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu