O dialogu
Projev k udělení Prix Irene: Obávám se, že dnešní doba porozumění nepřeje, a já svůj úkol chápu jako zájem o ty, jejichž duše jsou svobodné a otevřené, byť plny úzkosti
Mám pochybnosti, zda je tato cena udělena správnému člověku, protože podle statutu se uděluje lidem, kteří se snaží – cituji – o tvorbu míru mezi lidskými skupinami různých názorů. Já jsem však v pokusech o takové vzájemné porozumění zcela zjevně selhal. Až natolik, že už se o něj nepokouším.
Takže tento proslov bude spíše antitezí samotné ceny, za což se předem omlouvám. Bude o tom, že dnes je snaha o porozumění a mír mezi lidskými skupinami, které o takový mír nestojí, zbytečným mrháním sil. A že ty jsou dnes potřebné jinde.
Selhal jsem zřejmě proto, že i když jsem často vedl dialogy s lidmi tak odlišných názorů, jak může takový fašista či rasista jen být, vedl jsem je jako spisovatel, kterého zajímá lidská duše, ne proto, abych dosáhl vzájemného porozumění.
Naslouchal jsem i argumentoval, ale posléze jsem přišel na to, že duše takových lidí je nezajímavá, protože je nesvobodná jako pták uvězněný v kleci svých předsudků a konspiračních teorií. Čím je zajímavý pták v kleci než jen tím, že je zajatec, a jeho duše tudíž není otevřená světu?
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
