V Polsku dosedl povolební prach a několik věcí je jasných. Vládní tábor je spokojen s vítězstvím a mírnou většinou mandátů v Sejmu. Žádné velké vnitřní spory se nekonají a nová vláda se bude té stávající velmi podobat, personálně i agendou. Senát, který o jeden hlas ovládají opoziční strany, může vládní straně Právo a spravedlnost (PiS) nanejvýš překážet. Nemůže jí ale ve vládnutí bránit. Vládní PiS by čekaly poklidné čtyři roky – to by se ale nesměly konat na jaře prezidentské volby. Ty mohou její komfort stvrdit, ale zároveň i obrátit vzhůru nohama. To v případě, že stávající prezident za PiS Andrzej Duda prohraje s opozičním kandidátem. Předvolební prezidentská kampaň proto začala takřka v okamžiku vyhlášení výsledků voleb parlamentních.
Jsme v klidu
Opozice – a hlavně její nejsilnější partaj Občanská platforma (PO) – hledá nejvhodnějšího kandidáta. Pohrává si s myšlenkou jakýchsi primárek, které jsou poslední dobou ve střední Evropě populární – nedávno z nich vzešel překvapivý opoziční starosta Budapešti. A pro PO nejsou novinka, pořádala je už v roce 2010 a vítězně z nich vzešel Bronisław Komorowski, pozdější prezident.
Kandidátů je několik, politici PO mluví často o tom, že nadešel čas na prezidentku. Výrazných ženských političek má strana několik, nabízí se třeba kandidatura Małgorzaty Kidawy-Błońské, nedávné kandidátky na premiérku. Možných stranických adeptů je ale přinejmenším pět.
Polští komentátoři však o smyslu akce pochybují – primárky se hodí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
