Hrozně to tam smrdí
Syrová novela vede čtenáře do nitra hamburského podsvětí i mysli sériového vraha
Blázen nemá jiný myšlenky než normální lidi, má je úplně stejný, ale má je v hlavě zašpérovaný a nedostanou se ven. Hlava je úplně zamčená a nic do ní nevleze; takovej zůstane celej život sám se sebou, jezero bez přítoku, mrtvý moře,“ pronáší nametený štamgast hamburského lokálu U Zlaté rukavice – skutečné zaplivané knajpy sídlící poblíž prostitucí vyhlášené ulice Reeperbahn, která je otevřená nontop 24 hodin denně od roku 1962.
Právě Zlatá rukavice se ve stejnojmenné knize Heinze Strunka stává jevištěm, na nějž vstupují nejrůznější pokřivené charaktery: postavy z podsvětí, zdevastovaní alkoholici, agresivní fotbaloví fanoušci, ale i lidé z vyšších vrstev, kteří přišli upustit páru do anonymního prostředí. Nakonec však mezi nimi vyčnívá ten nejméně nápadný – pravidelný návštěvník Fritz Honka, malý, nemluvný a nevzhledný čtyřicátník. Sériový vrah, který v první půli sedmdesátých let zavraždil čtyři ženy. Společné měly to, že šlo o bývalé prostitutky. Byly starší než on, nacházely se v zoufalé finanční situaci, bez domova a kontaktů s příbuznými; proto je nikdo nepostrádal. K odhalení Honky došlo úplnou náhodou: při požáru v činžovním domě, kdy hasiči při obhlížení škod na půdě objevili rozkládající se části lidských těl v igelitových pytlích.
Honkův případ ve své době šokoval celé Německo a proces s „řezníkem z Hamburku“ byl mediálně ostře sledovaný. S odstupem čtyřiceti let, v roce 2016, tuto látku nečekaně a velmi překvapivě uchopil Strunk, který kariéru vždy budoval…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu