Jak se měří důstojnost?

Kamarádka své devítileté dceři vysvětlila, co je menstruace a co ji jednou bude každý měsíc čekat. S holčičkou nejdřív výklad moc nehnul, a dokonce řekla, že o tom prý už něco slyšela. Klid byl tentam, až když se ptala, jak dlouho to celé trvá. „Čtyři až šest dní každý měsíc,“ uzavírala kamarádka, načež její dcera prý upadla v usedavý pláč. „Cože? Myslela jsem, že tak deset minut. Několik dní?! To ti prostě nevěřím.“ Holčička prý šla do školy druhý den s opuchlýma očima a kamarádka kontaktovala paní učitelku, aby to ve třídě ještě probrali.

Kamarádka a její dcera mají velké štěstí, že řeší menstruaci v New Yorku. Studie z Tanzanie (www.snv.org/project/girls-control-tanzania) například nedávno odhadla, že 82 procent dospívajících dívek nemá dostatečné informace o tom, co dělat, když začnou menstruovat. Zpráva z Nigérie zase uvádí, že kolem 90 procent žen nemá během dne kde si umýt ruce. V Guatemale nejchudší ženy nemají vůbec přístup k sanitačním zařízením a k dispozici žádné hygienické menstruační produkty. V Bangladéši zas naprostá většina žen a dívek využívá při menstruaci hadry, které nemají ani kde vyprat nebo mezi použitím dosušit; čtvrtina dívek školního věku tak do školy při menstruaci ani nechodí. Dívky, kterým krev zamazala světlé školní uniformy, zažívají obrovské ponížení a stud.

Rozvojovým odborníkům začalo konečně docházet, že téma menstruace nikam samo nezmizí: naopak, statistiky ukazují, že jeho opomíjení vede ke zdravotním problémům (což stojí peníze),…