Jak Američané ztratili Čínu

Když vůdce čínských komunistů Mao Ce-tung vyhlašoval před 70 lety, 1. října 1949, na náměstí Brány nebeského klidu v Pekingu vznik Čínské lidové republiky, ve Washingtonu panovala ponurá nálada. Ztráta Číny pro něj představovala jednu z nejtěžších geopolitických porážek v začínající studené válce. Naopak na opačné straně zeměkoule mohl sovětský vůdce Josif Stalin, jenž Maa navzdory osobním i ideologickým sporům dlouhodobě podporoval, otevírat šampaňské. V jeho propagandistických vyhlášeních se komunistickou cestou v „protiimperialistické frontě vedené Sovětským svazem“ vydala podstatná část světové populace. A v Kapitolu i Bílém domě zněly vyčítavé otázky, které pak administrativu pronásledovaly ještě mnoho let: Kde jsme udělali chybu? Jak jsme mohli dopustit, aby tohoto za druhé světové války důležitého spojence proti Japonsku ovládli komunisté?

Mírový plán pro Čínu

Během druhé čínsko-japonské války (1937–1945) se Čína v podstatě rozpadla na tři samostatné oblasti. Jednu kontrolovala legitimní čínská vláda v čele s nacionalisty vedenými stranou Kuomintang a generálem Čankajškem, těšícím se sympatiím zámožnějších vrstev i armády. Druhou část země ovládali komunisté, opření ne jako v Evropě či Rusku o dělnický proletariát, ale o masy chudých rolníků, kteří toužili po radikální pozemkové reformě. Třetí oblast okupovali Japonci.

Přestože spolu Čankajšek…