Volte TV Barrandov!

Nestává se úplně často, aby liberálnější část společnosti přivítala vznik nějakého populistického projektu, který právě na liberálně smýšlející lidi útočí. Nový projekt Jaromíra Soukupa však podle mnohých (zejména v debatách na sociálních sítích) znamená naději, že se hlasy pro populistické strany rozmělní, a tudíž se oslabí jejich zastoupení ve sněmovně. A vzhledem k tomu, že prý Soukup nedisponuje politickým talentem, je jasné, že nemá šanci se do parlamentu dostat.

Je zajímavé, že si ještě někdo myslí, že v Česku něco nebo někdo nemá šanci uspět v politice. Už jsme přece dostali tolik příkladů, že ani program, ani charakter, ani inteligence nejsou vždy podstatné… O úspěchu rozhoduje atmosféra ve společnosti, poptávka, peníze, mediální zázemí a charisma. V tomto ohledu má Soukup jistou výhodu. Zejména vlastnictví TV Barrandov mu do krve vlévá doping, kterému budou ostatní závodníci těžko konkurovat.

Jistě, populismus má dnes ve sněmovně nejsilnější zastoupení. Je to určující síla v zemi, takže je otázka, jestli je stále kde brát voliče. O projektu ale víme zatím příliš málo na to, abychom mohli soudit.

Jaromír Soukup čerpá svou sílu zejména z toho, že je ochoten držet mikrofon Miloši Zemanovi a s vděčností snese tu a tam i prezidentovu zlou slinu. Uvidíme, jestli s ním bude další kroky konzultovat. K prezidentovi se totiž silně hlásí i SPD či KSČM, byť je pravda, že dnes je už tolik nepotřebuje.

Zatím jsou ve hře všechny varianty. Může to být třeba jen Soukupův další zábavní projekt. Je ale možné i to, že Zemanovi došlo, že s SPD nikdo nechce vládnout, a tak potřebuje volitelnější populistickou stranu.

Je tu i jiná varianta. V posledních měsících vyvinul Soukup obrovskou energii, aby Tomio Okamura na politické scéně uspěl. Zval ho snad do všech pořadů, kterými TV Barrandov disponuje, byli často spolu viděni i mimo televizi. Kdo ví, třeba je nový Soukupův projekt základem k další spolupráci těchto dvou pánů. Spojit síly lze přece kdykoli.

Každopádně ačkoli Jaromír Soukup oznámil, že jde do politiky proti oligarchům (čímž se nečekaně vymezil proti Babišovi, i když to asi nechtěl, ale v politice jiné nemáme), sám se jím stává. Kombinuje v sobě mediální, finanční, lobbistické a politické cíle. Stejně jako velký střet zájmů, ale to už je dnes vlastně tak trochu samozřejmost.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor