„Šly jsme s dětmi městem a esenbáci si s námi nevěděli rady,“ říká Anna Hradilková, před třiceti lety jedna ze zakladatelek sdružení Pražské matky.
Ekologické sdružení Pražské matky vzniklo ještě za bývalého režimu. Jaký měly matky malých dětí z Prahy vůbec důvod něco podobného zakládat?
Nejpalčivějším problémem v osmdesátých letech bylo znečištěné životní prostředí, opakující se inverze a smogové situace především v Praze a průmyslových oblastech měly na zdraví devastující účinky. Důsledky jsme viděly na svých dětech, které byly věčně nemocné, bolela je často hlava, trpěly nevolností, astmatem, záněty průdušek, ekzémy, alergiemi… My jsme byly skupina maminek, kamarádek, mladých rodin s malými dětmi, a určitě jsme zprvu neměly v úmyslu zakládat nějaký spolek. Ale byla tady osobní motivace problém řešit, nejen důsledky, ale i příčiny.
Jak jste to tedy řešily?
Bylo to časté téma rozhovorů. Dávaly jsme si tipy na lékaře specialisty i alternativní léčbu, často jsme odjížděly mimo Prahu na chalupy, kde byl čistší vzduch. Smogová situace v Praze se ale opakovala tak často, až nám došla trpělivost a rozhodly jsme se, že se zachováme „občansky“, což byl za tehdejšího režimu ojedinělý počin a přinášel i svoje rizika.
Jak ono zachování se občansky vypadalo?
Napsaly jsme v březnu 1989 otevřený dopis vedení pražského národního výboru a hlavnímu pražskému…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
