Kost a naše budoucnost

„Nalezená čelist překvapila vědce. Prokázala, že předchůdci lidí žili ve vysokých nadmořských výškách,“ hlásaly minulý týden různé titulky. Je to tak, naši předkové, tzv. denisované, dokázali žít ve výšce přesahující 3000 metrů. Tedy v místech, kde by většině z nás došel dech. Kost se našla na Tibetské náhorní plošině a opět nám připomněla, kolik toho o své minulosti nevíme.

Nabízí se otázka, jestli další generace porozumí té naší lépe. Nebudou nuceni číst z našeho chrupu, protože za sebou zanecháváme gigantické množství stop. Jsme větší, zdravější, nepochybně hezčí (podle našich kritérií), chytřejší, ale těžko srozumitelnější a možná ani poučenější.

Jak by se na nás dívali naši předci, kdyby věděli, že s nebývalou trpělivostí kopeme past na divokou zvěř (používám metaforu, které by mohli rozumět), ale vždy do ní nakonec naběhneme sami?

Historici říkají, že lidstvo přežilo a úspěšně se vyvinulo díky vytrvalosti a spolupráci. Ať už šlo o lov či budování a zlepšování lidských sídlišť. Pokud se chceme posunout dál a nehodláme kopat další sebepast, nezbývá nám než vytrvat a spolupracovat.

----

Závěrem ještě dvě redakční upozornění. Máme velkou radost, že naše kolegyně Ivana Svobodová a Kateřina Šafaříková získaly prestižní Novinářské ceny. Ivana za svou reportáž od jezera Lhota a Kateřina za rozhovor s Philippem Lançonem, který přežil teroristický útok na Charlie Hebdo. Respekt byl nominován ve všech možných kategoriích. Moc gratulujeme.

Druhou informací je, že jsme spustili podcast Respektu, kde redaktorky a redaktoři vyprávějí o textech, které připravili do aktuálního vydání. Podcasty najdete například ve Spotify či na iTunes.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery
šéfredaktor