Pod „asijským“ Měsícem

Ten kontrast snad nemůže být větší: volek táhne dvoukolák – a na něm je položena kosmická družice jen částečně chráněná plachtou. Tedy špičkové technologické zařízení, které máme zpravidla spojeno s prostředím o čistotě operačního sálu. Nejde o žádnou fotomontáž, snímek vznikl v roce 1979 během testování indické družice APPLE (Ariane Passenger PayLoad Experiment). Technici tehdy chtěli odzkoušet její elektroniku, ale dostupné budovy a nákladní vozy byly z kovu – a ten vytvářel nežádoucí odrazy. Proto někoho napadlo použít dřevěný vozík; družici naložili, zapřáhli volka a satelit vyvezli před továrnu. Podobně když o více než třicet let později, v roce 2013, připravovali indičtí technici ke startu sondu Mangalyaan na cestu k Marsu, pohybovali se kolem ní bosí. Západní komentátoři se tomu smáli, nicméně Indie si pak připsala úspěšnou misi k Marsu hned na první pokus.

Dřevními dobami si prošla i čínská kosmonautika, která absolvovala několik vln přízně i nenávisti. Raketové inženýry stíhaly rudé gardy, jejichž heslem bylo: „Když jde nahoru družice, jde rudá vlajka dolů.“ Jak píše Brian Harvey v knize China in Space: The Great Leap Forward (Čína ve vesmíru: velký skok vpřed), konstruktéři byli věšeni, posíláni na venkov na převýchovu, nuceni k sebevraždám nebo k donášení na kolegy. Ve vzácných chvílích přízně pracovali technici a výzkumníci s nesmírně omezenými zdroji: rakety museli zvedat pomocí rumpálů, a protože neměli žádnou komunikační aparaturu, dorozumívali se…