Spojené síly populismu
Západní politiku nově definuje propast mezi městem a venkovem
Trvalou populistickou většinu lze podle Steva Bannona vytvořit spojením sil zleva i zprava. Právě proto byl letos v Itálii, kde ve vládě zasedly strany zastupující oba tyto póly. Právě proto Bannon doufá, že odláká demokratům některé z příznivců Bernieho Sanderse. Bannon by se mohl ale také zajímat o vzestup nového levo-pravého populismu ve Francii.
Protesty francouzských „žlutých vest“ zatím nemají stranu, strukturu a vedení. Přesto už kolují seznamy požadavků. Jejich podstatou jsou nepoužitelné iluze – například ústavní strop daní ve výši 25 procent spolu s masivním zvýšením sociálních výdajů. Na takovýchto manifestech je nápadné, že kombinují tradiční požadavky pravice i levice. Není proto divu, že hnutí má podporu skoro 90 procent příznivců krajní levice i krajní pravice, ale pouhých 23 procent voličů Macronovy centristické strany.
Povstání „žlutých vest“ se přeneslo také do Belgie, kde se zhroutila křehká vládní koalice, především kvůli tématu imigrace. I tam to však vypadá, že protesty jsou projevem všeobecné nespokojenosti vlevo i vpravo. Stejně jako ve Francii, Americe a Británii jde zřejmě o odpor venkova vůči městským elitám.
Trhlina mezi relativně lépe vzdělanými lidmi z měst a méně vzdělanými obyvateli venkova se pravděpodobně stává novou dělicí linií západní politiky. Všude se „outsideři“ cítí přehlížení nebo pohrdaní. Všude mají silný odpor k metropolitním elitám. Příčiny jsou částečně třídní, částečně kulturní, je v tom však také silný prvek…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu