Dluhopisy končí

Čtyři roky pumpování peněz do unijní ekonomiky končí. Šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi minulý týden oznámil, že banka upouští od svého programu „kvantitativního uvolňování“, kdy za nově vytištěné peníze nakupovala dluhopisy. Cílem bylo podpořit inflaci – levné a dostupné peníze měly podle centrálních bankéřů pomoci unijní ekonomice otřepat se po finanční krizi z přelomu dekády. Za uplynulé čtyři roky takto ECB v přepočtu utratila téměř sedmdesát bilionů korun (což je v praxi více než třicet českých státních rozpočtů).

Draghi dodržel slib z letošního června, ale není z tohoto faktu nijak nadšený. Už v polovině roku začalo hospodářství v Unii zpomalovat a za uplynulých šest měsíců se přidala hrozba obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou i EU a nejistota na finančních trzích, což unijní ekonomice přitížilo (jak ostatně ECB ve svém výhledu přiznává). Odvolat to, co slíbil, ale podle analytiků mohl Draghi jen těžko – držené slovo a důvěryhodnost je tím nejcennějším, co centrální banky mají, a otočka by reputaci ECB uškodila. Superbankéř tedy aspoň prohlásil, že inflaci bude ECB podporovat nadále nízkými úrokovými sazbami a reinvestováním peněz, které banka skrz dluhopisy „vydělá“.

O samotné politice kvantitativního uvolňování se od samého počátku vedly spory. Na jedné straně bylo podezření, že je aktivita ECB nezákonná a v rozporu s pravidly finančního trhu, soudy ale frankfurtským bankéřům daly vždy za pravdu. Složitější otázka je, zda nakupování…