Dopisy

Ukazuje se stále zřetelněji, že neschopnost demokratických stran přehodnotit svoje předvolební postoje je důvodem současného tristního stavu politické scény. Je to o to tristnější, že se stále jasněji ukazuje, že se v zaslepeném a nelítostném předvolebním souboji na všech stranách používaly podpásové argumenty. Zdá se, že Babiš zřejmě nebude odsouzen v žádné momentálně živé kauze a dopadne to stejně jako v mnoha politicky motivovaných žalobách v minulosti, totiž odložením věci, protože se žalovaný skutek nestal. Demokratické strany věnovaly do souboje tolik politického kapitálu, že již nemohou ustoupit. Voliči nemohli vědět to, co mohli a pravděpodobně asi věděli politici. Demokratický blok mohl předstoupit před voliče a vysvětlit jim, že pro zachování úrovně demokracie musí společně přijmout vládní angažmá se svým volebním soupeřem, držet Babiše v přijatelných mezích a mohl zabránit spojení ANO s KSČM a SPD. Mohl, ale neudělal to, a to zřejmě proto, že se to nehodilo jejich mocenským podporovatelům v pozadí, a také proto, že přepálili argumentaci v předvolební kampani.

Výsledkem je posílení ANO, KSČM, SPD a zejména mocenského hradního křídla se sebestředným a mstivým Zemanem. Toto toxické spojení oslabuje původní Babišovo odhodlání směřovat do EU a NATO a tlačí ho do východních směrů.

Nedá mi to a musím konstatovat, že Respekt má na tomto výsledku svůj podíl.

Jiří Kroutil

Věk závisti

Respekt 47/2018

V článku chybí jedna dimenze. Již Jan Werich říkal, že typickou vlastností Čechů není závist (jak se občas říká), ale nepřejícnost. Kdo rozdíl nezná: závist je, když má soused kozu, já ji chci mít také (chci být bohatý jako on); kdežto nepřejícnost: když má soused kozu, chci, aby mu chcípla (aby byl chudý jako já). Zatímco závist nelze chápat jednoznačně záporně (má v sobě i kladný motivační prvek), na nepřejícnosti nic kladného shledat nelze. Bohužel často se nepřejícnost se závistí zaměňuje.

Pavel Čejka

Pokud se díváte, přemýšlejte

Respekt 48/2018

Slánského proces (a další procesy) měl především zničit ideologii a postavení protinacistického odboje. Podle jednotlivých kategorií měl zničit slávu a postavení londýnské emigrace, bojovníků mezinárodních brigád ve Španělsku, Slovenského národního povstání, Pražského povstání a nakonec věhlas těch, kdo přežili nacistické tábory.

Tak to viděl odsouzenec v následném procesu, který se nikdy nepřiznal, interbrigadista, účastník francouzského odboje Otakar Hromádko. Jeho studie Revoluce požírá své děti. Budiž. Ale jak a proč?, uložená ve švýcarském archivu, vyjde ve sborníku Národního archivu Paginae historiae 1/2019. Slánského procesu se dotýkají i jeho memoáry Jak se kalila voda, vydané roku 2017.

PhDr. Jaroslav Bouček, CSc.

Jak zlevnit byty

Respekt 48/2018

Děkuji za zpracování tématu. Zamrzel mě jeden detail. Poslední mezititulek textu zní „Bez Rusů?“ a uvádí část, kde se píše o možnosti zákazu nákupu bytů ze strany občanů zemí mimo EU.

V pasáži se už ale Rusové neobjevují. Text se nijak nevyrovnává s tím, zda zrovna občané zemí mimo EU a mezi nimi konkrétně Rusové výrazně přispívají k růstu cen nemovitostí. Mezititulek pouze hraje na národnostní stereotyp, což v dnešní době zvýšeného strachu z cizího na stránkách liberálního média zamrzí.

Kirill Ščeblykin