Příliš horká zima

Česká republika stojí před velkou výzvou. Jejím hybatelem je fakt, že Evropská komise právě teď připravuje nový sedmiletý rozpočet a zároveň musí kvůli odchodu Velké Británie šetřit. To se logicky týká i dosud velmi štědrého balíku, z něhož jsou dotovaní zemědělci v celé Unii (podpora evropských sedláků spolkne plnou třetinu společných peněz). Komisaři přišli s řadou nápadů, jak ušetřit, a jeden z nich nese název „zastropování přímých plateb na plochu“. Tohle nepříliš přitažlivé sousloví může výrazně zahýbat s tuzemským modelem zemědělství, postaveným na velkých podnicích, které hospodaří na ohromných rozlohách. Ty by na novém pravidlu ročně tratily desítky milionů korun, které k nim doposud v podobě automatických dotací z Unie tekly.

Předminulý týden byl na jižní Moravě na návštěvě irský eurokomisař Phil Hogan, zodpovědný za zemědělství, a v rámci své pracovní návštěvy – která se konala právě kvůli jednání o unijním rozpočtu – oznámil, že komise na svém návrhu trvá. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) na oplátku ujistil zdejší zemědělské velkopodnikatele, že se Česko pokusí v Bruselu vyjednat výjimku a jejich zájmy ochrání. To, co sledujeme, rozhodně není jen spor o peníze. Mezi Prahou a Bruselem se právě teď vede bitva o to, jak bude v budoucnu vypadat česká krajina.

Miliony dolů

Zopakujme pro jistotu, jak vypadá současná praxe: každý zemědělec nebo firma získává eurodotaci na každý hektar půdy, na kterém hospodaří. V loňském roce to bylo v přepočtu…