U nalejvárny nemusím být

Zdeněk Hurák dospěl jako docent ČVUT před pěti lety k závěru, že klasické přednášky jsou přežitek. Svoje kurzy začal nahrávat na video a výuku otočil: studenti si musí nejdřív video pustit, cestou na hodinu vyplnit on-line krátký vstupní test a ve škole už jen procvičují. Hurák se stal nejlépe hodnoceným učitelem na fakultě, v jeho metodě „flipped learning“ ale prý jde o mnohem víc než jen dělat youtubera.

Jak byste laikům popsal, co vlastně vyučujete?

Předmět se jmenuje modelování dynamických systémů. Systém berme jako nějaký výsek z fyzikální reality, třeba motor. Abychom ho mohli řídit, potřebujeme získat matematický model, jak motor reaguje na podněty. Jeho chování se dá zakódovat do matematických rovnic, ze kterých pak stavíme algoritmus pro řízení.

Čili hodně rovnic a schémat – to je pro video vhodná látka?

Je, ale nejde jen o videa. V Česku je dnes už dělá plno pedagogů, mnozí déle a lépe. Já šel dál v tom, že jsem videa prohlásil za plnohodnotný výukový nástroj. Ne za bonus pro studenty, kterým přednáška ve škole nestačila. Koncept přednášky, kdy já stojím před studenty a uvádím je do problematiky, jsem vlastně zrušil.

Je pravda, že v tom jste první?

Ve světě se toto prosazuje minimálně deset let, ale u nás aspoň zatím nikoho dalšího neznám.

Jak se to stalo? Kde se vzal první impulz?

Zpětně vzato musím…