Pershingy a jiné vzpomínky

Některé kroky Donalda Trumpa dávají hlubší smysl, i když zároveň zapadají do siláckého pózování jeho předvolební kampaně. Záměr vypovědět třicet let starou Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) americký prezident oznámil na předvolebním mítinku, před svým věrným davem, který se vždy chce s někým potýkat: s přistěhovalci, s médii, a nyní tedy se vzpurným Ruskem. Legendární dohoda podepsaná v prosinci 1987 Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem znamenala tehdy předzvěst konce konfrontace velmocenských bloků. Její vypovězení má teď technickou logiku a také širší symboliku. Napětí a vyhrocený střet, tedy základní politické nástroje populistů, se přelévají do mezinárodní politiky. Budoucnost opět působí temně.

A teď Čína

INF znamenala zvrat ve studené válce. Předcházelo jí napětí mezi tehdejším Sovětským svazem a Spojenými státy, kdy se na území Evropy rozmísťovaly z jedné strany sovětské jaderné nosiče SS-20 a z druhé legendární pershingy. Rusku nicméně docházely síly a dohoda o stažení a zničení celé jedné třídy jaderných nosičů odpalovaných ze země představovala obrat v logice postavené na vzájemném vyhrožování. Netrvalo dlouho a bylo po „válce“: v roce 1989 padla berlínská zeď a tehdejší důstojník KGB Vladimir Putin sledoval „největší geopolitickou katastrofu 20. století“ ve svém působišti ve východním Německu z první ruky – komunistické Rusko se svou světovládnou ambicí bylo v troskách.

O třicet let později se zdá, že jsme znovu na…