Kolik ztratíme letos?

Pokud senátní volby vůbec něčím přitahují pozornost veřejnosti, jsou to kandidatury či rovnou přímé střety známých osobností. Přinese je i letošní pravidelná obměna třetiny senátorských křesel. O mandát se uchází trio Jiří Drahoš, Pavel Fischer a Marek Hilšer, tedy neúspěšní prezidentští kandidáti z letošního ledna, v barvách nahnědlého hnutí Tomia Okamury zase o vstup či návrat do politiky usilují blízcí a spolupracovníci prezidentů Klause a Zemana.

Pikanterie a výrazné tváře jsou jedna věc. Senát ale zároveň dlouhodobě prokazuje svou důležitost: plní roli, kterou mu ústava předepisuje, a koriguje vládu a sněmovnu. Volby na počátku října budou první od doby, kdy prezident Miloš Zeman obhájil svou funkci a šéf hnutí ANO Andrej Babiš po dlouhém vyjednávání sestavil se sociální demokracií (za podpory komunistů) vládu s důvěrou. Jak se změní poměr sil v horní komoře, je tedy tentokrát mimořádně důležité.

Lidovecká výjimka

Aktuálně má v Senátu mírnou většinu současná opozice. K vládnímu bloku můžeme počítat i většinu nezařazených senátorů. Jde o zástupce komunistů, majitele webu Parlamentní listy Iva Valentu či politiky blízké prezidentovi.

V nadcházejících volbách budou opoziční strany obhajovat dvanáct mandátů. Vládní sociální demokracie bude zkoušet udržet alespoň svých jedenáct křesel. Hlasovat se bude ve dvou obvodech, které doposud zastupovali komunisté a prezidentova strana SPO. A znovu se obsadí dva mandáty po senátorech ČSSD, kteří v průběhu uplynulého…