Ten duch je tady pořád

Skleničky na vodu tu nejsou, holky vodu nepily,“ vítá důchodkyně Marie Vydrová s úsměvem novinářskou návštěvu. Procházíme rodinným domem v kladenské ulici Bendlova, kde momentálně bydlí. Ale který je zároveň plný památek na dvě sestry, které tu žily před ní. V roce 1938 se sem nastěhovaly tehdy šestnáctiletá dvojčata Květa a Jitka Válovy. Nerozlučné malířské duo, které se v českém umění stalo legendou už za svého života. Obě dámy dávno nežijí, památky po nich ale v domě najdeme dodnes.

Slunce proudí do kuchyně v přízemí francouzským oknem, které si tu nechaly postavit kvůli fence vlčáka, aby mohla z místnosti rovnou vycházet na zahradu. Koupelnu zdobí dvě mozaiky s motivem orchidejí, na kterých si v roce 1977 zkoušely zakázku pro halu ve Výzkumném ústavu automatizačních prostředků v pražské Michli. A hlavně tu vedou z kuchyně dveře do ateliéru Jitky Válové, ve kterém jsou štětce před malířským stojanem odložené tak, jak je tady před svou smrtí výtvarnice zanechala.

Paní Vydrová byla rodinnou přítelkyní dvojčat, zejména s Jitkou prožila řadu veselých let, kdy se sem za ní stahovaly spřízněné duše, aby se nad lahvemi vína probíraly novými pastely rozloženými po zemi. A kdy se paní Vydrová stala jakousi prodlouženou rukou stárnoucí umělkyně. Dnes už jsou tahle díla dávno ve státních a soukromých sbírkách, z domu zmizely i obrazy, které Jitka s Květou ochraňovaly na půdě. Ono „zvláštní beatnictví zdejšího původu“, jak životní styl umělkyň pojmenovala v roce 2000 při…