Poslední jízda

Počet mrtvých na českých silnicích dlouhodobě klesá, letos mírně stoupne. Za touto úředně znějící větou se ve druhém srpnovém týdnu skrývalo třeba toto: na silnici druhé třídy nedaleko Rokycan, v táhlé mírné zatáčce, která vede lesem, z neznámého důvodu a v plné rychlosti přejel řidič peugeotu do protisměru a čelně se srazil s protijedoucím autem. Na místě se zabil, řidiče protijedoucího citroenu odvezl vrtulník do nemocnice, kde ho zachránili a on srážku přežil. To se stalo v pátek dopoledne. O pár hodin později a padesát kilometrů dál, na úzké silnici nedaleko obce Mířkov u Domažlic, na dohled tamním rybníkům, sedmadvacetiletý řidič fabie také uhnul ze svého pruhu přímo do cesty nákladnímu autu. Byl na místě mrtvý. V sobotu v půl páté ráno na konci jihomoravské vesnice Šošůvka smetlo a zabilo chodce dosud neznámé auto, jehož řidič z místa nehody ujel. V jižních Čechách, u Hluboké nad Vltavou, předjížděla skupina tří motorkářů osobní auto. Jeden z nich se přitom čelně srazil s motorkářem jedoucím v opačném pruhu – oba na místě zemřeli. To bylo sobotní dopoledne, ten den večer nezvládl motorkář na horské cestě v Jeseníkách mezi Ramzovou a Ostružnou, mezi jezdci na dvou kolech velmi oblíbenou, svůj stroj a v pravotočivé zatáčce narazil čelně do protijedoucího auta. Třiatřicetiletý motorkář se na místě zabil, senior za volantem a jeho spolujezdkyně vyvázli bez zranění. V ten samý čas na druhé straně republiky, u Žalmanova u Karlových Varů, vjel do protisměru třicetiletý řidič opelu, narazil do protijedoucího vozu, ve kterém jeli tři lidé a jehož řidič byl těžce zraněn. Mladý muž z opelu zemřel.

V průběhu zmíněného víkendu zemřelo podle policejních statistik na tuzemských silnicích celkem 14 lidí a 26 jich bylo těžce zraněno. To z něj dělá smutného rekordmana za několik posledních let. Tragický víkend dokresluje překvapivou statistiku. Mezi lety 2003–2013 počet mrtvých na českých silnicích strmě klesal a co se týče bezpečnosti, přibližovaly se tuzemské silnice a dálnice unijnímu průměru. Před pěti lety se kýžený pokles zastavil. V současnosti zemře v Česku na silnicích každý rok mezi pěti a šesti sty lidí. Unijní průměr je 490. Letos navíc bude při závěrečném součtu na konci roku mrtvých na silnicích víc než loni. Recepty, jak zachránit životy stovkám lidí každý rok, tu přitom jsou.

Jedna cedule, čtyři roky

Díky datům analytiků z Centra dopravního výzkumu, kteří dopravní nehody zkoumají, víme vcelku přesně, co za bouračkami na silnicích stojí. Dvě třetiny všech nehod mají na svědomí řidiči a to, jak se na silnicích chovají. Často zmiňované stáří aut (Česko patří mezi země s nejstaršími auty v Evropské unii, průměrné stáří vozu je v tuzemsku 15 let) v tom překvapivě nehraje roli. Moderní technologie při haváriích zachraňují životy lidí uvnitř aut, ale s novými vozy lidé havarují stejně často jako s těmi starými. A pak jsou tu záludné zatáčky, špatně vymyšlené křižovatky, rozbité silnice či chybějící svodidla. Ve statistikách nehodovosti spadají do kolonky „infrastruktura“ a zapříčiňují zbylých 30 procent karambolů.

Křižovatka u vesnice Nepřevázky, u posledního sjezdu z dálnice před Mladou Boleslaví, je přehledná. Rovnou a dlouhou silnici první třídy, lemovanou řídkým stromořadím, tu přetíná okreska. V okolí není nic, co by mohlo komukoli bránit ve výhledu do všech stran. Kdo cestou od Boleslavi odbočuje doleva, velmi prudce zahýbá a v každém případě musí skoro zastavit. Není tu odbočovací pruh ani omezení rychlosti, což na rovné silnici znamená, že osobní auta i kamiony (kterých tu jezdí hodně) ke křižovatce přijíždějí stokilometrovou rychlostí. Stačí chvilková nepozornost a do odbočujícího auta zezadu narazí. Za poslední tři roky se tu stalo devět nehod, jednoho člověka stála srážka život a tři lidé byli těžce zraněni. Podobných nenápadně nebezpečných míst jsou v Česku stovky.