Rapem proti migraci

Hraješ si na schovku s policajty. V mrazivé zimě každý bojuje, jak jen může. Jíš odpadky z restaurací. A nemůžeš se vrátit. Nevíš, kdy zas budeš doma,“ rapuje Matador z malého pódia v Thiaroye, chudinském předměstí senegalského Dakaru.

Koncert by evropská bezpečnostní pravidla nesnesl. Pár mladých kluků co chvíli vypustí sprej z repelentu, zažehnou jej zapalovačem a do tmy vyletí ohnivý plamen. Hvězda místního hip hopu dál rapuje o životě afrických migrantů, kteří přes Středozemní moře odpluli do Evropy. „Sluchátka máš na hlavě, uši ucpané. Zírají na tebe a cítíš, že tě tu nikdo nechce. Odešel jsi pro lepší zítřek, teď jsi bez naděje.“

Publikum, asi stovka puberťáků a dvacátníků z chudších vrstev, se pohupuje do rytmu. Alkohol ani jiné občerstvení se tu nepodává. Je dávno po půlnoci a ulice za zdmi pozemku malého kulturního centra jsou prázdné. Přes den je mezi výmoly permanentní zácpa otlučených aut, vozů tažených osly, pouličních obchodníků. Minulé desítky let se do kdysi ospalého předměstí přistěhovaly desítky tisíc venkovanů, kteří ve městě hledali lepší život. Úplně ho nenašli, a tak mnohé z jejich dětí a vnuků hledají dál, tentokrát za hranicemi Senegalu.

Západoafrická země patří v africkém srovnání k těm úspěšným, není tu diktatura ani válka – a současně patří dlouhodobě k hlavním zdrojům africké migrace (viz Respekt 7/2018). Z předměstí Thiaroye směrem do Evropy odchází mnohem více lidí než z prosperujícího jádra Dakaru.

Rapper Matador, vlastním…