Měl to být den, kdy by si Andrej Babiš mohl konečně oddechnout. Po více než osmi měsících stresu a nervů z nekonečného povolebního vyjednávání se pro něj totiž otevřela cesta k řádné koaliční vládě: sociální demokraté ten červnový pátek zveřejnili výsledky vnistrostranického referenda dovolující jim vstoupit do Babišova kabinetu. Vše vypadalo jako dohodnutá věc, předseda ČSSD Jan Hamáček s místopředsedou Jiřím Zimolou po boku zářili na tiskové konferenci úsměvy. Jen pár hodin poté, co vedení sociální demokracie přečetlo výsledky, však Andrej Babiš svým čerstvým partnerům zasadil ránu, když bez předchozího varování odmítl navrhnout do své vlády sociálnědemokratického nominanta Miroslava Pocheho se zdůvodněním, že se tento kandidát nelíbí prezidentu Zemanovi. Šéf hnutí ANO tak k překvapení mnohých vyhověl hlavě státu, i když tím sám sobě zkomplikoval jistou cestu k plnohodnotné vládě. Nabízí se proto otázka, co stojí za současným spojenectvím Babiše se Zemanem, že jsou jeho oba aktéři ochotni udělat pro sebe víc než pro kohokoli jiného.
Nejdřív byznys, pak politika
Z dění posledních let to vypadá, jako by tandem Babiš a Zeman začal vznikat teprve při vstupu Andreje Babiše do nejvyšších pater politiky. Nicméně je nutné připomenout, že současná spolupráce je pro oba spíše navázáním na konec devadesátých let, kdy se za Zemanovy vlády dostal Babiš výhodně k privatizaci státního majetku a ze specialisty na hnojiva se zrodil největší tuzemský byznysmen v petrochemii a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu