Inventura v dějinách lidstva

Každá skladba je příležitost někoho a něco rozhodit,“ odhaluje svou strategii elektronický skladatel Daniel Lopatin, který vystupuje pod přezdívkou Oneohtrix Point Never. Příkladem takového přístupu a perfekcionismu je pro něj scéna z filmového Batmana, kde Jack Nicholson coby padouch Joker demoluje muzeum. „Se svými kumpány sprejuje nápisy přes vzácné obrazy jako Mona Lisa. Je to inspirující, jednoduše zasáhnete do něčeho hotového, a tedy svým způsobem arogantního,“ říká pětatřicetiletý umělec v rozhovoru pro The New York Times.

I on se chová jako vandal v muzeu. Probírá se nekonečnými internetovými archivy, bez rozpaků k sobě s pomocí aktuálních elektronických trendů lepí mnohdy nesouvisející kusy hudby, úryvky dávných hitů, dialogů, burácející rytmy, klavírní mezihry i kytarové riffy. A když tu zazní melodie, většinou záhy ji začne cosi rozdírat a utápět. Vlivy a inspirace se v jeho kolážích mísí rychlostí, s jakou projíždíme sociální sítě. Sám ostatně o své unikavé tvorbě hrdě mluví jako o produktu závislosti na internetu a hudbě informačního přetížení.

A na skvěle přijaté novince Age Of, která vychází u britského labelu Warp Records, tento koncept střetu mezi lidmi a technologiemi či zvukového komentáře k současnému světu dotáhl nejdál. Na albu se rozmáchl přes celou historii nepoučitelného lidstva, ale stejně tak můžeme desku vnímat jako záznam boje člověka s přírodou nebo sci-fi povídku. „Zanese vás až na konec světa, kde je jediným…